Zastupitel Litoměřic Tomáš Sarnovský, který se projektu Geosolar věnuje, ve čtvrtek 23. září jeho fungování přiblížil i v rámci konání Dne životního prostředí na Mírovém náměstí. „Jedná se o kombinaci klasických fotovoltaických panelů, které vyrábí jen elektrickou energii. My je kombinujeme s panely, kterým říkáme hybridní. Ty vyrábějí elektřinu, ale na zadní straně mají sběrač tepla, kde se ohřívá kapalina, která je následně odváděná do země,“ nastínil Sarnovský.

Takzvané geobaterie s uzavřenými vrty a tepelnými výměníky v hloubkách od sta do pěti set metrů umožní energii v době přebytku, tedy v létě, ukládat a následně čerpat v době potřeby v zimních měsících.

„Projekt je připraven na několik fází. Tou první je vznik fotovoltaických elektráren na střechách převážně veřejných budou v Litoměřicích, kde si v podstatě vyzkoušíme možnosti toho, jak budeme spolupracovat s naším partnerem, což je nyní litoměřická výtopna. Vyzkoušíme i spolupráci i s občany, protože počítáme s tím, že fotovoltaické elektrárny budou umístěny i na střechách panelových nebo soukromých domů. Postupně se všichni do té sítě připojí a vytvoříme jakési energetické společenství, kde všichni budou profitovat z výroby a spotřeby energie,“ popsal Sarnovský.

Most generála Chábery v Litoměřicích těsně po dokončení.
Přivaděč od nového mostu v Litoměřicích je opět ve hře. Kraj musí sehnat peníze

První fotovoltaické elektrárny by se na střechách městských budov měly podle plánu instalovat v letech 2022 až 2024, v druhé fázi po roce 2024 se má začít formovat energetické společenství a třetí finální fáze má nastat od roku 2026.

Ruku v ruce s ekologickými zdroji energie šly při Dni životního prostředí i další témata. Pozornost přilákala například ukázka třídění odpadu z kontejneru určeného pouze na směsný komunální odpad. Ten ráno náhodně vybrali a na náměstí přivezli pracovníci městského úřadu.

Miroslava Jirků z odboru životního prostředí prozradila, že byl přivezen z Nezvalovy ulice. „Šlo o náhodně vytipované místo z lokality, kde bydlí více lidí. Nic jsme nefingovali, odvezli jsme ho takto plný se vším, co tam lidé vhodili,“ uvedla.

V Žižkových kasárnách v Terezíně se konalo cvičení integrovaného záchranného systému.
Hasiči hledali zraněné v sutinách. Terezínské kasárny se proměnily ve cvičiště

Drtivá většina odpadu, kterou před zraky diváků pracovníci městského úřadu vysypali z kontejneru na plachtu, do něj nepatřila. Jednalo se hlavně o plasty, dále i textil nebo bioodpad. Pečlivým vytříděním všech recyklovatelných surovin zbylo toho opravdu směsného odpadu pouze minimum. Zájemci zároveň na připravených soutěžních lístcích mohli tipovat, kolik kilogramů směsného odpadu v kontejneru nakonec zůstane. Autor nejpřesnějšího odhadu vyhrál jako hlavní cenu elektrokoloběžku.

„V těsném sousedství tohoto kontejneru přitom stojí i nádoby na separovaný odpad, ale jak můžete vidět, lidé třídí málo a někteří vůbec. Což je potřeba změnit,“ upozornila Jirků.

Vizuálně s řadou pokusů zaujala také edukační show Smokeman Výzkumného energetického centra při Vysoké škole báňské v Ostravě. V pojízdné laboratoři tým vědců zábavnou formou přiblížil například, co se děje při spalování různých materiálů nebo to, jak vzniká inverze. Do pokusů a ukázek se mohli zapojit i žáci a studenti, kteří se v hojném počtu přišli v rámci výuky na akci podívat.
Nevšední zážitek nabídly i exkurze do třídicí linky společnosti FCC BEC v Prosmykách, kde účastníci na vlastní oči viděli, jak se dotřiďuje už separovaný odpad. Den životního prostředí připravil odbor životního prostředí a Zdravé město Litoměřice s dalšími partnery.