Neznámo odkud, jak zní název sochy autora, která 18 let zdobila Jezuitské schody v Litoměřicích, doputovalo známo kam. Nejzachovalejší části dřevěné skulptury Jiřího Beránka z roku 1991 spočinuly nedaleko kasáren pod Radobýlem, a to před areálem zahradnické firmy Jirmus.

„Nápad přemístit sochu před areál vznikl v hlavě kolegy, který pozoroval, jak nedůstojně skončila,“ říká Tomáš Jirmus. Jeho žádost na bezplatný pronájem odsouhlasilo město v září 2016.

V té době se zdevastované torzo nedůstojně válelo u cesty v Kundratickém lese. Kvůli rozměrům totiž nebylo možné sochu postavit na původně určené místo. „Zbytky sochy ležely zastrčené u silnice. Na vlastní náklady jsme převezli nejzachovalejší část, zbytek už byl shnilý a rozřezaný. Plánujeme nainstalovat i původní žulové sloupy, které máme tři z původních čtyř. Ty byly složené u Jezuitského kostela,“ dodává Tomáš Jirmus.

Stěhování dřevěné skulptury.
Jezuitské schody už nezdobí dřevěná skulptura

Několikametrová dřevěná skulptura ozdobila Jezuitské schody v roce 1992. Dubový kmen vytažený z doupovských bažin opracovával sochař Jiří Beránek přes rok a následně dílo věnoval Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích. Na svém místě setrvala až do března 2010, kdy začala rekonstrukce schodů.

Socha, umístěná po dobu oprav ve dvoře technických služeb, se už ale na původní místo nepodívala. V jejím dřevě totiž mykologové objevili chráněné houby škodlivé pro sochu i pro její okolí. Pozemek technických služeb navíc změnil majitele, který s jejím umístěním na dvoře nesouhlasil, galerie mezitím vyškrtla dílo ze svého majetku.

Dřevěná skulptura, která byla v březnu 2010 odstraněna z Jezuitských schodů v Litoměřicích nakonec skončila na soukromém pozemku místní firmy.Zdroj: Deník / Pech Karel

Zanedlouho se tak plastika opět přemístila – na druhou stranu plotu technických služeb, kde si z tlejícího torza někdo odřízl dřevo na zátop. Zbytky sochy potom čekal už jen převoz a vysypání u cesty nedaleko hájovny v lese u Kundratic.

Sochař Jiří Beránek byl z osudu uměleckého díla rozčarovaný. „Já jsem zaměstnancům galerie podrobně vysvětloval, jak se dřevo ošetřuje a čím se napouští. Kdyby byla dobrá vůle, tak tam socha stojí pořád,“ uvedl sochař pro litoměřický magazín D65, který se osudem sochy zabýval.

Jezuitské schody v litoměřicích.
Jezuitské schody renovovány, co skulptura?

„Galerie toho zanedbala šíleně moc. Je to porušení autorského práva a ta věc je pořád jaksi moje a není možné s tím nakládat takhle svévolně,“ dodal Beránek.

Galerie zanedbání péče o objekt odmítá. „Několikrát jsem sochu nechal restaurovat podle pokynů umělce, a přesto podlehla zkáze,“ poznamenal ředitel Severočeské galerie výtvarného umění Jan Štíbr.

Odkazuje také na dendrologický a restaurátorský průzkum vypracovaný městem, ze kterého vyplynulo, že středové části dřevěné plastiky nelze nadále žádnou formou zachovat. „Několik let jsme se navíc snažili oponovat odstranění objektu z těchto míst kvůli rekonstrukci schodů,“ doplnil ředitel.

Podle jeho slov nechala galerie vyškrtnout objekt ze své evidence až v době, kdy bylo jasné, že se nevrátí zpět a že nebude možné jej zachovat. „Ministerstvo kultury a jeho příslušná komise tento fakt akceptovala,“ uzavřel Jan Štíbr.

Jezuitské schody v Litoměřicích
Rekonstrukci schodů v Jezuitské ulici brání plastika