Moderní třída přírodních věd, na kterou navazuje i upravený venkovní prostor s učebnou, jezírkem a arboretem. To je výsledek projektu, do začátku listopadu vznikal na Základní škole ve Velemíně.

Přestavbu iniciovala tamní učitelka Václava Koubová, která ve škole už řadu let učí chemii, přírodopis a fyziku. „Původní podmínky v učebně neodpovídaly mému stylu výuky. Například, když děti pracovaly ve skupině a najednou se zdržely u umyvadla jen proto, že si potřebovaly napustit deset mililitrů vody,“ poznamenala Koubová.

Nově je místnost koncipovaná zcela jinak. Místo klasických lavic jsou tam prostorné pracovní stoly. V každém z nich je zabudované jak umyvadlo, tak i zásuvka. Stoly jsou vyzděné a mají tvar půlkruhu. Ke každému se pohodlně vejde několik školáků, kteří při výuce pracují ve skupinách.

„Děti mají všechno hned po ruce a díky novému rozvodu sítí nemusíme při výuce o elektřině používat baterie. V rámci projektu byly nakoupené také nové pomůcky,“ doplnila kantorka.

Ilustrační foto.
Na dvou místech Litoměřicka roste nová zeleň

Učebnu ještě doplňuje skleník. Malá prosklená místnost, která s třídou sousedí, je osázená především tropickými a subtropickými rostlinami.

„S návrhem skleníku přišel projektant a ta myšlenka mě nadchla. Roste tu několik druhů rostlin. Od čeledi broméliovitých jako jsou ananas či bilbergie, po nahosemenné rostliny, například cykasy. Orchideje tu jsou na ukázku vzdušných kořenů. Každá rostlina ve skleníku má svůj význam, až časem vyrostou, bude tu možné v rámci přírodovědy simulovat i patra, jako v pralese,“ popsala Koubová s tím, že na učebnu navazují i nově upravené vnější prostory.

Na místě, kde byl předtím pouze trávník, vznikl dřevěný altán, který bude sloužit jako venkovní učebna. V jeho těsné blízkosti je vybudované jezírko, v něm školáci uvidí druhy typické pro mokřady. A nechybí arboretum s původními dřevinami Českého středohoří a hmyzí hotel. Vše doplňují chodníčky a i ty mají svůj výukový význam. Každá část je totiž z jiných kamenů.

„Jsou ze základních čtyř druhů hornin, aby děti viděly, jak vypadají přirozeně. Bohužel projektant mi dovolil pouze ty čtyři. Měla jsem jich v plánu alespoň dvacet,“ poznamenala s úsměvem Koubová a vysvětlila, že celý systém je propojený s výukou. To, co se děti učí, vidí hned na vlastní oči a mají tak větší šanci si to zapamatovat.

Vychází nový týdeník!
Nový Týdeník Litoměřicko: O stavitelství v Česku i zřícení letadla u Křešic

„Prostý výklad přenosu informací je pro mě nepřijatelná forma vzdělávání, tak s tím bojuji tímhle způsobem,“ doplnila.

Peníze na nákladnou rekonstrukci se Václavě Koubové podařilo sehnat prostřednictvím místní akční skupiny Serviso, která je zaměřená právě na podporu rozvoje obcí a měst i na Litoměřicku.

„Sami oslovovali školy s tím, že budou vypisovat projekty na výzvu z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na rozvoj infrastruktury základních škol a žádat tak o dotace. Jak se říká, „chytili jsme příležitost za pačesy“ a povedlo se,“ popsala Koubová.

Ředitelka školy Ladislava Malíková dodala, že ve škole přibyl také bezbariérový výtah a toaleta.

„Bezbariérový přístup byl podmínkou projektu. Náklady na celé zázemí jsou přibližně 3,5 milionu korun. Dotace činila 95 procent, zbývajících pět procent byla vlastní spoluúčast. Projekt jsme předfinancovali díky obci, a nyní teprve administrativně uzavíráme, to znamená, že peníze teprve budou vyplacené,“ uvedla ředitelka.

Stavba roudnického obchvatu od Štětí směrem k dálnici D8.
Archeologové na stavbě obchvatu Roudnice objevili pravěké sídliště