Strom totiž napadla dřevokazná houba a podle znaleckého posudku byl už nebezpečný lidem. Jasan zimnář ale z litoměřických ulic nezmizí, předloni vysadili jeho kultivar v ulici 5. května.
V minulosti se kácení stromů ve městě setkalo s kritickým ohlasem lidí milujících přírodu. Negativní reakce na úřadu čekají i v tomto případě. „Vždycky to čekáme,“ potvrdila Lenka Brožová z odboru životního prostředí litoměřického městského úřadu.
Redaktorovi Deníku ukázala místo, kde se už v květnu vylomila větev jasanu s tím, že zhnědlé dřevo poukazuje na hnilobu, která snižuje pevnost stromu. „Hniloba jde od kmene do kosterních větví. Pevné a těžké vršky a konce ještě nezasáhla, což podle posudku může vést ke statickému selhání. Tak jako se vylomila tato větev, mohla se vylomit kdykoli kterákoli jiná,“ upozornila Lenka Brožová.
Podle posudku je strom nestabilizovatelný jakýmkoli odborným řezem. V koruně není možné provést zásah, který by teoreticky vedl ke zlepšení provozní bezpečnosti dřeviny a prodloužení její perspektivy růstu a vývoje na stanovišti. „Lidé, kteří chodili okolo, trhlinu viděli. Doufám, že chápou, že dřevo není zdravé, že je napadené houbou,“ uvedla Brožová.
Posudek doporučující pokácení podle ní zohlednil i exponované místo, kde jasan zimnář rostl. Kdyby stál uprostřed travnaté plochy, kudy lidé běžně nechodí, podobně jako další jasan u kulturního domu, mohli na úřadu uvažovat o tom, že strom na místě ještě nějaký čas nechají i s rizikem, že nějaké větev spadne. „Ale tady jsou v dopadové vzdálenosti lidé i auta,“ připomněla Brožová.
Dříví padlého jasanu ve čtvrtek zaměstnanci technických služeb odvezli na kompost jako veškerý jiný biodpad.
Padnou i další dřeviny. Kvůli suchu
Kácení stromů ve městě však nemá konce, na vině je především sucho. „Ke kácení brzy dojde v Jiráskových sadech, kde uschly břízy, i v Alšově ulici, kde jsou povoleny rovněž dvě suché břízy,“ vypočítala Brožová a doplnila, že ve Vrchlického ulici zase uschly dvě sakury.