Zprvu vyjevené pohledy směrem k potápěčům v neoprenech, lahvím a maskám však brzy střídá nadšení a smích. Pro mentálně, zrakově i tělesně postižené, kterým se trpělivě věnují členové litoměřického klubu potápěčů Kraken, je hodina týdně v bazénu zkrátka zážitek.

„Jednu hodinu každý týden tu mají od letošního května zamluvenou pravidelně, za což určitě zaslouží poděkování město Litoměřice. My se jim snažíme věnovat, jak to dovolí naše možnosti. Dochází sem od dvaceti do třiceti klientů, různě se střídají, jak mají zájem. O ně se stará pět, šest potápěčů," říká instruktor Eduard Šíf.

„Nyní tu máme mentálně postižené, pracujeme ale i s tělesně či zrakově postiženými. Není to samozřejmě systematická výuka, neboť žádné z těch postižení neumožňuje plný potápěčský kurz ani samostatnost pod vodou. Pro ty, co přijdou, je to spíš volnočasová aktivita, která zprostředkovává zase jiný, nový zážitek. Pro tělesně i zrakově postižené je to navíc rozšíření prostoru, ve kterém se mohou pohybovat. Obě tyto skupiny totiž mají na suchu nějaký technický problém, ve vodě ne. Pokud se člověk vyloženě nebojí, určitě mu to spíš prospěje," tvrdí Šíf.

A za pravdu mu dávají i klienti. „Jsem tu poprvé, je to fakt velký bazén, takže jsem měla strach. Museli mi radit, co dělat, jak mám dýchat, někdy jsem se i zakuckala. Ale bylo to krásný," usmívá se sedmadvacetiletá Simona Matzová.

Litoměřice nyní ještě grantem podpořily výrobu triček a medailí pro odvážné účastníky potápění. Na nevšední zážitek jim tak zůstane i pěkná památka.