„Míru prosychání smrků způsobuje více faktorů, například jejich stanoviště, případné houbové nákazy, další paraziti, okolní stres a podobně. Od toho se také odvíjí, zda má smrk šanci na přežití. Letošní nové výhonky mšice totiž už nenapadne, je ale problém, že stromy bez jehličí nemohou fotosyntezovat. Lidem proto mohu doporučit, aby zasažené smrky zalévali a dodávali jim tak živiny," řekl vedoucí odboru životního prostřední lovosického městského úřadu Vojtěch Hamerník.

Mšice smrková může podle jeho slov na jehlicích za jeden rok vytvořit až deset generací. Parazit je vždy vázaný na jednoho hostitele, nehrozí tak, že by napadal i okolní jehličnany. Méně zasažené stromy lze podle Hamerníka ošetřit postřikem proti savému hmyzu. Ten by měl zabránit vzniku dalších generací mšic. U zcela zasažených stromů postřik už nemá význam.

Návod poskytnou výzkumníci
„Nelze ale paušálně říci, že napadení jedinci uhynou, situace bude zřejmá po zimním období, tedy na jaře příštího roku," doplnil Hamerník s tím, že návod, jak prosychající smrky co nejlépe ošetřit, mají Lovosice koncem tohoto týdne obdržet od Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, na který se obrátily.

S prosbou o radu a pomoc se lidé obracejí také na Městský úřad v Roudnici nad Labem.

„Diagnostika napadených smrků u nás již byla provedena, nyní budeme čekat, jak se situace dál vyvine. Lidem doporučujeme postřik proti savému hmyzu, u solitérů v zahrádkách je možné jej aplikovat, ve městech na veřejném prostranství je to samozřejmě ekonomicky nevýhodné a nemožné i z hlediska hygieny," popsal tamní vedoucí odboru životního prostředí Vladimír Drož.

Mšice podle něj výhradně napadá severoamerické druhy smrku. „Je možné, že některé stromy budou nevratně poškozené. Pokud nebudou mít dost síly, budeme je muset nahradit jinými," uzavřel.