Na ně přešla povinnost postarat se o její rekultivaci. Náklady na realizaci činí zhruba 43 milionů korun, z toho 36 milionů poskytla Evropská unie, čtyřmi miliony přispívají Lovosice.

Po úpravě povrchu skládky a odstranění náletových dřevin na ni zhotovitel položil krycí fólie, geotextilii, na které se rozprostírá dren a na něj 90 centimetrů silná podorniční vrstva. Výhodou je, že tento materiál se vozí z nedalekých pískoven a nezatěžují se tak příjezdové silnice ze vzdálenějších míst. Poslední vrstvou je deset centimetrů silná ornice, do které se vyseje tráva a vysadí keře.

„V minulosti se komunální odpad ukládal podle jiných předpisů a odizolování spodku skládky se neprovádělo. Proto v tomto případě zhotovitel provádí zakrytí vrchní části skládky, aby vlivem deště nedocházelo k protékání vody uloženým materiálem a k případné kontaminaci spodních vod. Vrstva nad fólií je dostatečně silná, aby stačila dešťové srážky pojmout. Pokud by přesto prosákla, je tu dren, který přebytečnou vodu odvede do obvodového žlabu a odtud odteče a vsákne se v terénu. Skládka je odplyněná přes koksový filtr, ve kterém unikající zapáchající látky zlikvidují užitečné bakterie," vysvětluje Vojtěch Hamerník, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Lovosicích.

Rekultivace bývalé skládky tuhého komunálního odpadu má být hotová do konce července, poté by měla být přístupná, stejně jako sousední lesní porosty.

Její areál se sice spojuje s obcí Travčice, ale fakticky se nachází v katastru Počaply.

Představa likvidace každé skládky je pro provozovatele noční můrou. Příkladem je město Úštěk a jeho skládka Dubí Hora, kterou město po 13 letech provozování pronajalo a nový provozovatel dokázal využít výhod smlouvy a během dvou let rychle vyčerpal její kapacitu. Rekultivace zůstala na bedrech města, když se navíc objevily problémy s její realizací. Úštěk vyčlenil v rozpočtu pro letošní rok na rekultivaci jeden milion korun.