Mezi nimi bylo na 90 žen a mužů, kteří holocaust přežili jako děti. Dalšími hosty byli účastníci mezinárodního fóra Let My People Live!, jež ve dvou dnech probíhalo v Praze.

Pořadatelé pro hosty připravili bohatý program. Při příchodu je vítala muzika s židovskými melodiemi, přístupovou cestu lemovaly pověšené kopie kreseb a textů z časopisu Vedem, který připravovali žáci z chlapecké školy v terezínském ghettu. Ty pak spolu s dalšími záběry z programu byly promítány na dvě  velká plátna po stranách hlavního památníku na Židovském hřbitově.

Slavnostní projev přednesl Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v ČR, který shrnul události v Čechách za Protektorátu, připomněl vznik ghetta Terezín, vyhlazení Lidic a na osudech svého otce utrpení, jež čekalo na židovské obyvatelstvo v koncentračních táborech. Za bývalé vězně promluvil Felix Kolmer, jeden ze čtyř delegátů Mezinárodního osvětimského výboru.

Při pietě vystoupil tenorista Joseph Malovany z Newyorské synagogy na 5. Avenue se sborem. Dále se účastníci mohli zaposlouchat do úryvků dětské opery Brundibár od skladatele Hanse Krásy, kterou děti v Terezíně v období mezi lety 1943 až 1944 s velkým úspěchem zpívaly. 

Děti z pěveckého sboru a poté ostatní žáci Základní školy v Terezíně položili k náhrobkům svíčky  do tvaru velké Davidovy hvězdy. Na závěr vzpomínkové slavnosti zazněla tradiční modlitba Kaddish, kterou přednesl rabín Israel Meir Lau. Bývalí vězni a s nimi zástupci 30 národních parlamentů, kteří se zúčastnili pražského fóra, mezi nimi Jan Hamáček a Milan Štěch, se poklonili památce obětí holocaustu u centrálního památníků položením symbolických kamínků dovezených z Jeruzaléma.

Na židovském hřbitově se začaly pohřbívat oběti terezínského ghetta na konci roku 1941. Od té doby zde bylo do jednotlivých i hromadných hrobů pochováno téměř devět tisíc obětí. Většina z nich zemřela na následky hladu a epidemií. Za tři a půl roku v ghettu zemřelo téměř 34 tisíc lidí.

Na jaře 1942 se na základě rozhodnutí  gestapa začalo stavět v sousedství židovského hřbitova krematorium. Na podzim už plně sloužilo svému účelu. Oběti z koncentračních táborů Terezín a Litoměřice a z policejní věznice gestapa v Malé pevnosti se už nepohřbívaly, ale spalovaly. Celkem bylo v krematoriu zpopelněno na 30 tisíc obětí. Část popela bylo uloženo v kolumbáriu v pevnosti, převážnou část vysypali nacisté na podzim 1944 do řeky Ohře.