Jeden z dokumentů byl představen na sobotní výstavě u příležitosti Mezinárodního dne archivů. Mohl dnes působit u návštěvníků úsměvně, ale tehdy měl patrně větší efekt než posezení na samotce.

V expozici, kterou připravili pracovníci Státního okresního archivu Litoměřice se sídlem v Lovosicích, byly fotografie jednotek a ze života vojáků, ale třeba i čestný velmi pěkně graficky zpracovaný propouštěcí list z vojenské služby pro Mathiase Kocourka z roku 1849.

Návštěvník si mohl udělat podle plánů, přičemž nejstarší pochází z roku 1640, představu, jak vypadalo město v minulosti, kde mělo opevnění a kasárna. Výstava proběhla na pracovišti Státního oblastního archivu Litoměřice v bývalých kasárnách Pod Radobýlem.

„Toto místo jsme spolu s Městským úřadem zvolili záměrně. Chtěli jsme zájemcům jednak představit pracoviště státního archivu , jednak město prostřednictvím civilních archiválií z pohledu sídlící armády, současně je provést areálem bývalých kasáren a ukázat jim, jak by mohl vypadat po revitalizaci," uvedla ředitelka lovosického pracoviště Ilona Kotyzová.

Expozice byla časově pojata od období třicetileté války s dokumenty o opevnění města přes vznik prvních kasáren a posádek ve městě. Armáda měla první posádku v Litoměřicích přímo na současném Mírovém náměstí v pronajatém domu Salva Guarda.

První posádka zakotvila v Litoměřicích v souvislosti s vojenskými reformami v monarchii, kdy předchozí válečné konflikty ukázaly, že armáda Rakousko – Uherska není dobře připravená postavit se nepříteli.

„O vzniku kasáren Pod Radobýlem máme archiválie pouze z událostí, které jsou spojovány s rozvojem města. Víme, že se stavěly postupně od roku 1911. Většina budov byla zachována či přestavěna, některé musely být zbourány. Od začátku 20. století se Litoměřice díky výstavbě velitelských objektů přímo ve městě staly centrem vojenského života v regionu," dodala Ilona Kotyzová.

Z dokumentů vyplývá, že v Královském městě Litoměřice sídlila armáda nepřetržitě od poloviny 18. století do konce století dvacátého. Nejsmutnějším obdobím pro kasárna Pod Radobýlem byl poslední rok druhé světové války, kdy část areálu sloužila jako pobočka koncentračního tábora Flossenbürg pro budování podzemních továren Richard I a II. Prošlo jím téměř 18 tisíc vězňů, z nich 4 500 zahynulo.

Vojenské posádky měly v Litoměřicích od stovek po několik tisíc vojáků a ovlivňovaly rozvoj města. S odchodem armády se město nemohlo dlouho smířit. Převzalo nakonec od armády oboje chátrající kasárna do svého majetku. Některé budovy byly včas využity a zachráněny, většina však čeká na svou revitalizaci.

Při sobotním setkání si přes sto návštěvníků prohlédlo i druhou výstavu tří vítězných návrhů urbanisticko – architektonické soutěže vyhlášené městem na revitalizaci území bývalých kasáren Pod Radobýlem. Poté se zúčastnilo dvou komentovaných prohlídek.

Areálem je provázeli pracovníci Odboru územního rozvoje MěÚ Přemysl Pech a Michal Kříž. Město Litoměřice už nemá dost prostor, kam by se mohlo rozrůst a právě bývalá kasárna jsou pro jeho rozvoj velkou příležitostí. „Podle návrhů by zde mohla vzniknout nová obytná čtvrť pro zhruba dva tisíce obyvatel s občanskou vybaveností," uvedl Přemysl Pech.

„Snažíme se architekty vést k tomu, aby v návrzích využili stávající komunikace, které jsou v dobrém stavu a nemuselo by se do nich zasahovat. V areálu zmizí především parkovací místa a zchátralé objekty, zachována zůstane například jízdárna, která se stane centrem odpočinkové zóny," doplnil kolegu Michal Kříž.

Mezi návštěvníky nebyli jen místní obyvatelé, přišlo i několik mužů, kteří v kasárnách prožili dva roky základní vojenské služby. „Ukázal jsem rodině, kde jsem jako řidič sloužil u ženijní přepravní roty. Na Litoměřice vzpomínám jen v dobrém," prozradil Norbert Benda z Varnsdorfu.