Na sázení více než patnácti set sazenic dohlížel lesní hospodář Jindřich Pávek, který se Lovečkovicím stará o lesy.

„Vysazujme jedle, douglasky a modříny. Na mýtině už jsou vysemeněné také duby a jasany, takže les bude pestrý a hlavně odolnější například vůči chorobám,“ vysvětlil Pávek s tím, že nový porost bylo nutné i oplotit jako ochranu před zvěří, která by jinak mladé stromky okousala.

Lovečkovičtí se do podobné činnosti nezapojili prvně. Na začátku října vysadili stovky stromků i mezi Klínkami a Dolním Šebířovem. I v tomto případě akci pořádal obecní úřad, který také hradil nákup sazenic. Vedle toho se u vesnice v říjnu vysazoval ještě nový les v režii Lesů ČR. Ani tam řada domácích nechyběla.

Místostarosta Lovečkovic Václav Pavlík věří, že společné sázení do budoucna v obci zopakují. „Má to několik výhod. Nejenže se lidé sejdou a udělají něco pro přírodu, ale ušetří obci i peníze, které by jinak vydala za placené brigádníky,“ pochvaloval si Pavlík a vyzdvihl, že lidé si potom lesa, který vlastnoručně pomohli vysadit i více váží. „Není jim třeba jedno, když tam vidí někoho krást dřevo, pokládají les za svůj,“ dodal ještě.

Na zhruba 130 hektarech, které lovečkovické lesy zaujímají, je většina stromů listnatá. „O přibližně 12 hektarovou plochu, kde rostly smrky, jsme letos přišli. Loni je napadl kůrovec a bylo nutné je vytěžit. Vykáceli jsme asi 80 procent všech smrků, něco málo ještě zůstává na nejhůř nepřístupných místech. Obnova čeká i jasanové porosty, které zničila choroba zvaná chalara,“ popsal Pávek.

Po vytěžení dřeva nastal podle Pávka problém kam s ním. Po kůrovcové kalamitě je ho totiž všude dost. „Zpeněžení dříví je v dnešní době obtížné. Na každém hektaru kůrovcového dříví, co nyní vytěžíme, během pěti let proděláme 170 tisíc,“ odhadl hospodář.

Připustil ale, že se mu většinu podařilo prodat. „Je to však vykoupené, tím, že strávím mraky hodin objížděním pil a telefonováním s odběrateli. Jsme ve fázi, kdy se neptám, za kolik si dřevo vezmou, ale kolik si ho vezmou,“ přiblížil Pávek.

Peníze na regeneraci lesů by mohla obec získat i prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, kam si podala žádost o dotace.

Do budoucna počítá lesní hospodář také s budováním retenčních nádrží. „Máme tu několik silných pramenišť, ale vodu, která nám tu spadne, posíláme pryč. Přitom některé výše poležené místní části se s nedostatkem vody potýkají. Každá trocha zadržené vody v retenční nádrži zvyšuje i výšku spodní vody,“ připomněl Jindřich Pávek.