Tím místem prošly velké dějiny. Dnes tak ale krajina zarostlá nálety a křovisky nevypadá. Řeč je o prostoru před vstupem do bývalé nacistické podzemní továrny Richard na severozápadním okraji Litoměřic. Ke konci války tu umírali lidé na nucených pracích. Chodili na ně z nedalekých kasáren. O to, aby místo dostalo pietní ráz, usiluje badatel z Litoměřicka Tomáš Rotbauer. Do svých plánů teď vtáhl vedení Litoměřic i další partnery.

Rotbauer se dlouhodobě věnuje popularizaci regionálních dějin, především těch spojených s obdobím druhé světové války. V poslední době se soustředí na Richard. „Je politováníhodné, že dnes toto tiché místo smrti tisíců lidských bytostí pokrývá jen bujná vegetace, černé skládky a primitivní graffiti. Jistě by si zasloužilo pietnější vzhled,“ je přesvědčen badatel, který by rád zkultivoval prostor před Richardem a zřídil také památník v části vstupní chodby. Jeho vize uctít oběti koncentračního tábora v Litoměřicích se nyní přiblížila aspoň dílčí realizaci. Kvůli postupu při prvních krocích se minulý týden sešli zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), báňského úřadu i vedení města Litoměřice.

Plány jsou, ale nejisté

Plány, které jsou ve hře, upřesnila mluvčí radnice Eva Břeňová. Kromě zvelebení prostor před továrnou jde i o úpravu části vnitřních prostor, které by mohly být za určitých podmínek zpřístupněny veřejnosti. Součástí úprav místa by mělo být i jeho osazení pamětní deskou. Konkrétní termín je ale zatím ve hvězdách. „Vzhledem k tomu, že vše je teprve ve fázi zpracovávání studie proveditelnosti a tvoření finanční rozvahy, je nyní předčasné odhadnout, jak rychle bude možné vše zrealizovat a zda vůbec,“ uvedl starosta Ladislav Chlupáč. Na financování akce by se mělo částečně podílet i město. „I toto je však předmětem jednání, která teprve probíhají a budou dále probíhat s ostatními účastníky projektu,“ doplnil starosta.

Babí léto láká k procházkám v přírodě, ale i ke slunění na lavičkách
OBRAZEM: Litoměřičané si ještě užívají slunce. Hřeje je babí léto

Rotbauerově vizi je nakloněn i podnikatel a starosta Kamýku Petr Soldatek, kterému patří pozemky před vstupem do Richardu. Potvrdil, že zřízení pietního místa před ním včetně vyčištění přístupové cesty má přijít jako první. „K upřesnění majetkových záležitostí se ještě potkáme s panem starostou. Předběžně jsme se bavili o pronájmu za symbolickou korunu nebo o zřízení věcného břemena,“ sdělil Soldatek.

Aktivní myslivec je rád, že se díky vyčištění místa od náletů prostor zpřehlední a nebude tak snadné ho zaneřádit černými skládkami. Zpřehlednění místa mimochodem ztíží i případné pokusy o ilegální vstup do Richardu.

O dost větší otazník než nad úpravou vnějšího prostoru visí nad Rotbauerovou vizí památníku v ústí chodby Richardu I. Tady musí být do hry vtaženo SÚRAO, které „v sousedství“ pod zemí ukládá radioaktivní odpad. „Bereme podnět na vědomí,“ sdělila mluvčí SÚRAO Martina Bílá. K vlastnímu podílu na případné revitalizaci chodby se úřad staví rezervovaně s tím, že musí vždy vystupovat jako řádný hospodář a jeho nakládání s finančními prostředky je omezeno atomovým zákonem.

Výsadba větrolamu v blízkosti obce Nové Kopisty na Litoměřicku je téměř ukončena. Zabrání větrné erozi půdy na velkých pěstebních plochách.
FOTO: Půdu ochrání stromy a keře. U Nových Kopist vysazují větrolam

Richard se postupně zevnitř propadá, velké plány tak komplikují i bezpečnostní důvody. SÚRAO však nad vizí zatím neláme hůl. „Protože se uvažuje o dalších stavebních aktivitách a sanacích existujících prostor komplexu Richard II. a částí chodeb jako geotechnické zajištění horninového masívu části Richard I, SÚRAO navrhne prověřit formu, technické řešení a financování formou studie proveditelnosti, která bude obsahovat i možnost realizace památníku. Další kroky je možné provést až po dokončení zmíněné studie,“ uzavřela Bílá.

Badatel má ve své iniciativě k pietě u Richardu i v něm také oporu Českého svazu bojovníků za svobodu. „Podporujeme to, panu Rotbauerovi budeme nápomocni,“ potvrdil předseda svazu Jaroslav Vodička. Při pátrání v archivech už svaz badateli pomáhá, zařídil nebo mu zařizuje přístup do Vojenského ústředního archivu v Praze i do archivů v zahraničí.

Litoměřickým koncentračním táborem prošlo přes dvacet tisíc vězňů z celé Evropy. „Byl nejdéle fungujícím a také největším koncentračním táborem druhé světové války na území naší republiky, který nebyl v závěru války osvobozen, ale fungoval až do 7. května 1945, kdy byl rozpuštěn,“ připomíná Tomáš Rotbauer, který usiluje o důstojnou připomínku čtyř tisíc vězňů. Ti v táboře i kvůli zdravotním důsledkům těžkých prací v Richardu zahynuli. Útrapy vězňů v Richardu dnes připomíná expozice města Litoměřice s názvem Důl Richard v proměnách času v historickém podzemí pod budovou městského úřadu. Město se o Richard zajímalo už před deseti lety, kdy nechalo natočit film o jeho stavu. Snímek pak promítlo na zasedání Evropské unie v roce 2010 s cílem získat finanční prostředky na jeho zpřístupnění. To se ale nepodařilo. Podle vyjádření členů báňské služby by částečná sanace dolu přišla už tehdy téměř na miliardu korun.

Dopravní nehoda u Klapého na Lovosicku
FOTO: Dva osobní vozy se srazily u Klapého. Jeden člověk se zranil