Díky silicím v sobě obsaženým česnek také snižuje cholesterol a udržuje rovnováhu v trávicím traktu. Důležité je ale vědět, že ne každý česnek je stejný. Poměr silic v jednotlivých odrůdách z různých zemí se totiž liší.

Risk se vyplatil
„Na konci 90. let a s příchodem obchodních řetězců se začalo šílet po cenách. Proto se k nám postupně začal dovážet čínský česnek, jehož nákupní hodnota byla v té době kolem dvaceti korun. Místní zemědělci se tak pěstování česneku přestali věnovat, neboť nebyli schopní ceně konkurovat. Nyní je ovšem trend opačný a už i obchodní řetězce poptávají čerstvé a kvalitní produkty," říká Libor Pilný z firmy P+P, která se zabývá exportem a importem ovoce a zeleniny na český trh.

close Rodinná farma Zdeňka Hrdličky v Dolánkách nad Ohří původní českou odrůdu česneku letos pěstovala na téměř 25 hektarech půdy zoom_in

Český česnek, který vyniká charakteristickou vůní a ostrou chutí, se tak znovu začal objevovat na pultech obchodů. Jeho pěstování v tradičních oblastech Mělnicko a Roudnicko je nyní znovu na vzestupu. Například v Dolánkách nad Ohří se kříšení původní české odrůdy věnuje dvaatřicetiletý Zdeněk Hrdlička se svou rodinou.

Trvalo přitom zhruba pět let, než se mu sadbu podařilo namnožit tak, aby farma pokryla veškerou poptávku.
„Český česnek tehdy nebyl příliš k sehnání, tak jsme zariskovali a začali ho množit. Letos jsme vyprodukovali přibližně 90 tun česneku, který prostřednictvím distributora P+P dodáváme do řetězců Tesco," dodává Hrdlička.

close ZDENĚK HRDLIČKA pěstuje českou odrůdu česneku. Poznáte ji například podle toho, že je v hlavičce méně stroužků. zoom_in

Český vs. čínský
Jak český česnek ale rozeznat od čínského nebo některé z jihoevropských odrůd? „Je to těžké," přiznává Zdeněk Herout, prodejce firmy P+P. Je ale několik rozlišovacích znaků, které jsou patrné už na pohled. Jednotlivé hlavičky českého česneku obsahují 5 až 8 stroužků a slupka je velmi pevná, vícevrstvá. Může být čistě bílá, i zbarvená mírně do fialova. Naopak dovozový česnek může mít v hlávce i 25 malých stroužků. Například čínské česneky jsou navíc pečlivě opracované a jsou tedy jeden jako druhý. Španělské paličáky mají zase hodně volných slupek s fialovou kresbou, jsou velké a stonky mívají uprostřed dírku.

Co s česnekem v kuchyni?Jak česnek v kuchyni upravit tak, aby zůstalo zachováno co nejvíce jeho příznivých účinků? Na to jsme se zeptali šéfkuchaře Sporthotelu Švýcarská bouda ve Špindlerově mlýně v Krkonoších Zdeňka Klokočníka. „Někdo preferuje, aby silice z česneku doslova letěla a byla v jídle dobře znát. Tomu, kdo chce ostrost vychutnat a využít doopravdy v plné síle, doporučuji, aby česnek dával čerstvý až do hotového jídla. Prolisovaný nebo nastrouhaný na struhadle. Kdo naopak chce, aby chuť česneku byla jemnější nebo mu ostrost vadí, tomu doporučuji česnek upéct. Nemusí se ani loupat, stačí jen překrojit hlavičku, obě půlky potřít olejem a 20 minut je péct v troubě vyhřáté na zhruba 160 °C. Až česnek vychladne, stiskněte ho a jednotlivé stroužky se ze slupky samy vyloupnou. Získanou pastu už není třeba dál mixovat, pouze rozetřít nožem. Využít ji můžeme na dochucení, do těsta, do tatarského bifteku, kamkoli. Dostaneme příjemnou česnekovou chuť."

Jak ho skladovat?
Rozlišovat se vyplatí. Český česnek totiž v poměru silic a prospěšných látek jednoznačně vítězí. Aby bylo možné česnek využívat až do příští sklizně, je nejlepší ho skladovat zapletený do copu zavěšený v kuchyni, případně ve spíži, a podle potřeby si odřezávat jednotlivé cibule. Ideální je teplota 18 až 20 °C, při které česnek neraší, a nízká vlhkost. Pokud jej nemůžete vyvěsit, lze ho uložit do papírové krabice s dírkami.