Jan Doležal z Pokratic nejen dobře vypadá, ale má i pevnou ruku. Dokazuje to při pro chlapa nezvyklém koníčku, malování perníčků. Nechodil se oboru učit k lektorům do tvůrčích dílen, o zdobení leccos přečetl, techniky okoukal, zbytek si procvičil. Perníčky zdobí k různým příležitostem a téměř všechny rozdá svým blízkým, aby jim udělal radost a přispěl k vyzdobení svátečních stolů.

Pro chlapa je zdobení piplačka. Musí mít pevnou ruku a neskutečnou trpělivost. „Perníčky dělám v kooperaci s manželkou. Ona je peče a já zdobím. Dnes děláme i perníková vajíčka, jejich příprava vyžaduje víc péče. Upečou se půlky a po ozdobení se slepí. Dovnitř dáváme malé sladké překvapení. Ornamenty se dělají pomocí zdobítka s polevou z ušlehaných bílků a cukru. Musí se dodržet správný poměr a čas zdobení, jinak se poleva rozteče. Jeden perníček mi zabere asi půl hodiny, vajíčko připravuji mnohem déle," vysvětluje Doležal.

Trpělivosti se naučil při svém povolání. Celý život řídil náklaďáky, první praxi si odbyl na vojně, pokračoval u obchodu a nakonec u Uhelných skladů. „To povolání mě neskutečně bavilo. Nejnáročnější byla doprava uhlí z dolů do fabrik a poté jeho rozvážení v zimě do domácností po vesničkách v Českého středohoří. Volant jsem musel opustit, až když mě potkala srdeční příhoda. Vyléčil jsem se a potom ještě na chvíli vrátil k nákladní dopravě. Jako šofér jsem najezdil přes tři miliony kilometrů bez jediné nehody," říká Jan Doležal.

V dnešní době mu na silnici nejvíc vadí nervozita mladých řidičů, kteří porušují předpisy a ještě jsou přitom vulgární. Při jízdách s manželkou na nákup nebo návštěvu svých blízkých se za volantem řídí pravidlem předvídavosti. Myslí na to, co udělá řidič či cyklista, který se k němu blíží, nebo chodec na vedlejším chodníku.

Perníčky se u Doležalů nezdobí každý den, a tak si důchodci krátí čas oblíbenou prací na zahrádce. Dřív, když byli víc pohybliví, hodně pěstovali plodovou zeleninu, nyní jim síly stačí hlavně na květiny. Mezi nimi na jiřiny, které však vyžadují největší péči. „Je to moje láska. Když jsem býval mladší, měl jsem jich na zahrádce i 230 keřů," dodává s úsměvem Jan Doležal.