Ani jeden obal nenajdou nakupující v obchodě Meloun, který v Litoměřicích provozuje Martina Lízlová. Lidí, kteří si odtud odnášejí zboží v biokvalitě v pytlíku nebo skleněné lahvi, přibývá. „Největší zájem je o ořechy, sušené ovoce a těstoviny,“ říká majitelka obchodu.

Meloun v únoru oslaví půl roku provozu. Jak prosperuje?
Lidé mají o bezobalové nakupování zájem. Vydělané peníze investuji do rozšiřování sortimentu. Začínala jsem na 100 až 110 položkách, teď jich mám asi 180. Rozšířilo se i portfolio dodavatelů. Od otevření o dalších osm.

Našli si vás lidé hned od začátku?
První měsíc chodili hlavně nadšenci, které jsme už od července oslovovali prostřednictvím Facebooku.

To, že si od vás odnesou zboží bez obalu zákazníci, je jasné. Jak se ale dostane k vám?
U stáčené drogerie vyměním s dodavatelem prázdný kanystr za plný. Od ledna mám nově stáčený i olej. Sušenky si s biopekárnou Zemanka vyměňuji ve vratných obalech, které jsem nakoupila. Jakmile dotočím med, Martin Ševic z Pohořan mi stočí další. Od poloviny září do konce prosince mi ho takto dodal 100 kilo. Zbylí dodavatelé nám zboží dodávají v papírových pytlích o velikosti 25-30 kg, mouky pak v pytlích o objemu 50 kg.

Pohled na Milešovku
Nadšenci soutěží v počtu výstupů na Milešovku, lezou na ni i několikrát denně

O co mají lidé největší zájem?
O ořechy a sušené ovoce. Překvapuje mě to, nejsem jeho úplný fanda, radši si dám ovoce čerstvé. Všechno ovoce prodávám v biokvalitě, nesířené a nedoslazované. Mnozí zákazníci byli zvyklí na sířené, aniž o tom věděli. Velký zájem mají i o těstoviny.

Nebyl risk otevřít bezobalový obchod v malém městě?
Svým způsobem ano, jde o první takový obchod v celém kraji. Ukázalo se však, že to byl dobrý tah. Je vidět, že řada lidí se chce nejen stravovat zdravěji, ale chtějí také nakupovat šetrně s ohledem na životní prostředí. Je jich víc, než jsem čekala.

Chystají se v kraji nějaké další bezobalové prodejny?
V únoru se bude otevírat bezobalový obchod v Ústí. Částečně bezobalově prodává obchod se zdravou výživou v Děčíně. Pak vím až o Bezobalu v Praze, který byl vůbec první v Čechách.

V prosinci jste v Litoměřicích přednášela o bezobalovém životním stylu. O čem jste lidem vykládala?
Nepovažuji se za velkého teoretika. Názorně jsem ukazovala, jak s manželem vedeme domácnost. Spousta lidí si něco načte, ale neví, jak to aplikovat v běžném životě. Je třeba, aby viděli člověka, který tak žije. Zajímali se třeba o výrobu domácí kosmetiky. Díky ní si ušetří nejen zdraví, ale i finance. Z mýdla za 63 korun, prací sody a vody lze vyrobit 10 litrů pracího gelu. Což je oproti komerčnímu produktu za stovky korun značný rozdíl.

V obchodě musíte být pořád na nohou. Nestal se z toho už pro vás stereotyp?
Když jsem Meloun otevírala, chtěla jsem, aby si sem lidé nechodili jenom pro čočku do sáčku, ale aby chodili i za mnou. Aby věděli, že za obchodem stojím já a že se se mnou mohou kdykoli poradit. Není to pro mě jenom byznys, k obchodu mám osobní vazbu.

Čerpala jste inspiraci v jiných obchodech?
V žádném bezobalovém obchodu jsem nikdy ani nebyla. Chtěla jsem si to udělat po svém. To je možná důvod, proč sem lidé tolik chodí: že nenapodobujeme pražský Bezobal, všechny dodavatele jsme získali sami. Mnoho těch menších jsme našli na trzích. Třeba mýdlárnu Herbalka na jarmarku v Úštěku.

Má nakupování v bezobalovém obchodu i nějaké okamžité výhody?
Můžete ušetřit. V obyčejném obchodě musíte většinou nakoupit všeho tolik, kolik je toho zabaleno. U mě si můžete vzít třeba jenom pět deka mandlí či datlí.

TV Křešice
Zpravodaj Křešickým nestačil. Mají svou vlastní televizi

Jak jste k bezobalovému životu přišla?
Když se nám s manželem narodila dcera, zarazilo mě enormní množství jednorázových plen, které je třeba k přebalování miminka. Začali jsme používat látkové pleny. Potom jsme postupně přicházeli na to, že i díky mediální masáži doma používáme věci, které nepotřebujeme. Šli jsme na to postupně. Nejde hned překopat svůj život s tím, že od zítřka budete žít bez obalů. I když jsme na cestě už rok a půl, jsme možná v polovině. S vlastními obaly chodíme nakupovat maso a salámy, bezobalově už dokonce nakoupíme i máslo. Všechny věci ale takto nakoupit nelze, třeba jogurt. Občas si ho udělám sama, ale není to žádná hitparáda.

Jak na vás v řeznictví reagují?
Leckde mě už znají. Prodavači se často dívají divně, ale kromě jedné výjimky jsem se nesetkala s vyloženě negativní reakcí.

Kdo je ve vaší bezobalové domácnosti větší tahoun? Vy, nebo váš muž?
Na začátku byl manžel možná ještě větším ekologem než já. Hlavní však je, že když jsem přišla s nápadem, abychom do toho šli naplno, neměl moře otázek ve smyslu proč my, stejně nic nezachráníme a podobně. Mám v něm obrovskou podporu.

V Litoměřicích byla jako první v Ústeckém kraji otevřena bezobalová prodejna.
FOTO: Do obchodu Meloun si zajdete s vlastní sklenicí či dózou