Před jeho objektivem stáli David Bowie, Bono z U2 i George Clooney. Nejvíce se ale proslavil svými reportážemi z míst, kde zuřila válka. Teď se 71letý Antonín Kratochvíl na čas vrátí do rodných Lovosic. Spolu s režisérkou Andreou Sedláčkovou, jež o něm natáčí dokument, tu budou pátrat po snímcích z fotografického ateliéru, který tu po válce vedl jeho otec Jaroslav.

V letech 1945-52 vlastnil fotoateliér v tehdejší Stalinově ulici č. 47. „Fotografoval nemluvňata, biřmování, svatby i portréty,“ popsala produkční vznikajícího filmu Kristina Olgyaiová. Štáb se pídí i po fotografiích Antonínových starších sester Jaroslavy a Věry. „Je to paradoxní, ale rodina fotografa nemá žádné fotografie, protože všechny spolkla povodeň v roce 2002,“ dodala Olgyaiová. Žádané snímky mohou být ukryté ve vašich rodinných albech anebo schované v odloženém kufříku někde na půdě.

Na rodné Lovosice má Kratochvíl několik matných vzpomínek. „Pamatuju si je jako pěkné německé městečko. Jednou jsem se topil v Labi, naštěstí mě zachránili. A moje sestra hrála v Modrém salonu na klavír,“ řekl Deníku fotograf, který žije střídavě v Praze a New Yorku.

Filmaři hledají fotografie otce slavného fotografa KratochvílaKratochvíl se do Lovosic po desítkách let znovu podíval v květnu 2000, kdy ho poctili čestným občanstvím. Neměl prý nejlepší pocity, když viděl, že jeho rodný dům kdysi zbourali. Na setkání dorazili také lidé, kteří měli snímky z tatínkova ateliéru, nechtěli je ale fotografovi dát.

Starosta města Milan Dian se během studií v USA se slavným rodákem setkal na ambasádě v roce 1998, kdy tu fotograf otevíral výstavu. „Zapovídali jsme se, bavili jsme se i o jeho lovosickém původu,“ podotkl zástupce vedení města, které v souvislosti s natáčením v těchto dnech kontaktovala Filmová kancelář Ústeckého kraje.

Návrat do města

Na natáčení pod vedením autorky celovečerního filmu Fair Play v Lovosicích se chystá i Antonínův syn Michael, který žije v Praze. To, že je jeho dědeček z Lovosic, se dozvěděl až zpětně. Poprvé byl ve městě při udílení čestného občanství tatínkovi.

Zato kolem Litoměřic byl Michael Kratochvíl už od 70. let jako doma. „Máma nad nimi měla chalupu s pánem, kterého si vzala po mém otci. Jezdili jsme tam od mých šesti let často, miluju České středohoří,“ vyznal se Pražan, jehož profesí je také fotografie. Rád prý prolézal hlavně ruiny po sudetských vysídlencích.

Pokud v rodinných archivech objevíte fotografie s razítkem ateliéru Jaroslava Kratochvíla, nebo jste pamětníky, kteří by měli co říct k rodině Kratochvílových, kontaktujte produkční na e-mailu dokument@punk film.cz či na adrese Punk Film Bára Kinkalová, Veslařský Ostrov 62, 147 00 Praha 4. Anebo kontaktujte rovnou režisérku Sedláčkovou na čísle 603 417 216.

Film s názvem Můj otec Antonín Kratochvíl vstoupí do kin v roce 2020. Jeho základním prvkem je klíčový moment v životě Michaela Kratochvíla, který žil za železnou oponou a do puberty se domníval, že jeho otec Antonín je mrtvý. Pak zjistil, že je mezinárodní celebrita. První klapka padla loni na podzim v Černobylu. Na místo jaderné katastrofy se uznávaný fotograf opakovaně vrací už od roku 1996.