Zatím tvůrci neprozradili, co přesně budou v Terezíně natáčet. Miladu Horákovou ve zdejší věznici drželi během II. sv. války nacisté.

Film nemá diváka poučovat o historii, podle režiséra Davida Mrnky jde především o přiblížení příběhu Milady Horákové.  „Ve filmu bude načrtnuto, jak to všechno začalo. Jak ten komunistický marasmus vzkvétal a pomocí jakého systému se dostal k lidem," vysvětlil filmař pro server Echo24.cz.

Zajímavostí je, že film bude natočen v anglickém jazyce, aby měl snazší cestu do zahraničí. Tvůrce to vysvětluje tak, že dabovat z angličtiny do češtiny je jednodušší než opačně. Kdo obsadí hlavní roli, ještě neprozradil, půjde o zahraniční herečku.Sestru Horákové si zahraje Klára Issová.

Ve filmu by se mohl objevit i Karel Roden, který na Litoměřicku v minulosti natáčel film Lidice. Premiéra snímku je naplánována na konec příštího roku.

Milada Horáková vystudovala právnickou fakultu. Během II. sv. války byla činnou odbojářkou, později ji věznili  a mučili nacisté. Po válce ji prezident Beneš požádal, aby se aktivněji zapojila do politiky, byla členkou České strany národně sociální. Už od roku 1945 ji monitorovala StB kvůli jejím kritickým postojům vůči rodícímu se totalitnímu režimu.

  Tak jako v předválečném období zůstala aktivní v ženských spolcích. V roce 1947 stála u zrodu časopisu Vlasta. V době komunistického puče vystupovala aktivně proti komunistům, přišla o všechny funkce. Udržovala kontakty s politiky v exilu, byla u vznikajícího třetího odboje. V roce 1949 byla zatčena. Ve věznici byla společně se Zdenou Mašínovou, manželkou důstojníka Josefa Mašína, legendárního člena Tří králů. Ta také dosvědčila kruté mučení, kterého se na Miladě Horákové komunističtí vyšetřovatelé dopouštěli. Ve vykonstruovaném procesu pak byla uměle vytvořená skupina, jejíž měla být Horáková členkou, odsouzena k nejvyšším trestům. Popravena byla 27. června 1950. Rozsudek vzbudil velký odpor proti komunistickému režimu v zahraničí.

O milost prezidenta Gottwalda požádali například Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Marně.

Komunisté stejně tak jako nacisté Miladu Horákovou nezlomili. Až do své smrti zůstala nositelkou myšlenek T.G. Masaryka a Edvarda Beneše.