Češi nejsou, nízká nezaměstnanost v současné době působí podnikatelům pořádné vrásky. Často jsou rádi za cizince, bez nich by nemohli fungovat.

Během několika minulých let pracovní agentura Otakaru Trojákovi najímala až 150 rumunských Romů. Farmář byl s jejich prací spokojený, nepamatuje problémový případ, který by se udál v souvislosti s jejich ubytováním v sousedních Polepech. Měli svého guru, který si uměl zjednat respekt. Přijeli autobusy a jimi také odjeli. Vydělané peníze jim stačily na obživu pro následující rok.

Letos chtě ale pěstitel změnu. Nejprve požádal o pomoc úřad práce.

„Byl jsem u dvou výběrových řízení. Přišlo na 50 uchazečů o práci, ale nakonec ji vzali jen dva Češi. Úřad uznal, že bude třeba sáhnout do jiných zdrojů, a povolil mi přijmout zahraniční dělníky. Mám tu zhruba šedesát Ukrajinců, několik Slováků, Bulharů, Maďarů a Rumunů," popisuje Trojáček a dodává:

„Jsem s nimi spokojený, nevymlouvají se a odvádějí dobré výkony, protože vědí, že si mohou vydělat mnohem větší peníze než u nich doma. Tyto dny potřebuji mít na poli na 100 lidí, abych splnil požadavky odběratelů, to jsou minimálně dva kamiony denně, což je 20 tun lusků," vypočítává farmář.

V sadu u Chodovlic na Lovosicku začínají brigádníci s česáním třešní. Na snímku je Lenka Dimitrovová.
Třešní je letos méně, poškodil je mráz

Pěstování hrášku je poměrně náročná práce. Farmář po vzejití musí rostliny ošetřovat proti plevelům, škůdcům a plísním a občas jim dát živiny.

„V současné době je přetlak mšice a začíná řádit plíseň. To mám na poli noční. Postřik se totiž podle nařízení může provádět jen od 22 do 23 hodin, kdy včely a ostatní hmyz už spí. Letos jsem se rozhodl sklízet část plochy kombajny, tento hrášek půjde do mrazíren a na sušení," dodává farmář.

Ani letos se mu nevyhnulo špatné počasí. Hned první den sklizně přišlo krupobití, které totálně poškodilo hrášek na 70 hektarech, brigádníci měli dva týdny přestávku, než se vyvinuly lusky na dalším poli. Hrášek se v okolí Oken bude postupně sklízet až do poloviny srpna.

Na něj naváže až do zámrazu sklizeň dýní. Na polích se poté zasejí plodiny k zelenému hnojení.

Kvůli počasí mají problémy na Litoměřicku i další pěstitelé, například ti, kteří pěstují třešně. Část úrody totiž poničil mráz, což může třešně mírně prodražit, je jich totiž méně. V jiných částech Česka zase počasí, zejména mrazíky, zkomplikovaly život vinařům.

Možnost pořídit si unikátní fotografie parašutisty skákajícího z křídla větroně Blaník ve výšce 800 metru měl fotograf Litoměřického Deníku ve středu 21.6. dopoledne. Tato ukázka proběhne jako součást hlavního programu Memoriál air show.
FOTO: Memoriál Air Show láká také na skok z křídla větroně!