Mléčná farma v Držovicích prodělala několik tvrdých období. Před několika lety bylo těžké sehnat kvalitní lidi, neboť poptávka po zaměstnancích byla obrovská. O brzce ranní směny v potravinářském provozu s vysokými nároky na hygienu zrovna zájem nebyl. Aktuálně je tým pěti lidí na plný úvazek stabilizovaný, ale přišly jiné problémy.

„Lidé se během covidu naučili využívat potravinové dovážkové služby a na farmu se jim už moc nechce. Teď musíme napnout síly v marketingu. Aktuálně je například potřeba myslet na fotky na sociální sítě, takže opravdu děláme všechno. Od pastvy po Instagram,“ usmála se zakladatelka farmy Jana Laušmanová, zatímco se kolem ní shlukuje mnohohlavé kozí stádo.

Kozy potřebují přístřešek a pastvinu, v zimě zase chlév a seno
Jak a proč chovat kozy? Mléko i maso patří mezi zdravé delikatesy

Zvířata se nebojí, jsou dobře krmená a na první pohled je vidět, že rozhodně nejsou stresovaná. Zatímco se reportér Deníku snažil udělat sérii fotek, nejzvědavější kozy mu šacovaly kapsy, jestli v nich není něco dobrého. Celkem má farma zhruba 250 koz a ovcí, které je potřeba denně podojit. Vydají 500 až 600 litrů mléka denně. „Máme novou moderní dojírnu. Pro její funkčnost, novotu a efektivitu jí říkáme mercedes. Co dříve zabralo čtyři hodiny, teď trvá 1,5 hodiny a zásadně se snížil podíl ruční práce,“ pochvaluje si Laušmanová.

Co všechno je potřeba umět pro dobrý provoz farmy? „Být agronom, zootechnik, zemědělec, sýrař…,“ začal vyjmenovávat druhý z dvojice zakladatelů Jakub Laušman, který je původní profesí geodet. Život farmy diktuje přirozený rytmus zvířat. Kozy i ovce se připouští jednou ročně, přičemž hlavní připouštěcí sezona je v září. Jak koza, tak ovce je březí pět měsíců, takže období porodů nastává v lednu. Oplodnění zde probíhá přirozeně. „Umělou inseminaci jsme zavrhli,“ dodal Jakub Laušman, který spěchal zpět do haly, kde probíhalo stříhání paznehtů a odčervování, u kterého je potřebná každá ruka.

Farmu drtilo sucho

Držovická farma vyrábí mléčné produkty z ovčího, kozího i kravského mléka, přičemž to poslední kupuje. „Sýry i jogurty pravidelně obměňujeme, lidi mají rádi novinky,“ vysvětlila farmářka. Kravské mléko vykrývá základní surovinu, protože kozy dojí do konce října a pak je pauza zhruba do poloviny února.

Kravské mléko dodává Biofarma Merboltice. „To, co vidíte, jsou čerstvé jogurty, které by mohly jít do prodeje dnes, tedy ve čtvrtek, čerstvé sýry budou hotové zítra, tvaroh v sobotu a tvrdé sýry až za půl roku,“ shrnula Laušmanová aktuální provoz potravinové provozovny.

Na provoz a ziskovost farmy mělo dopad sucho minulých let. Louky zasychaly, takže pastva byla méně kvalitní a na zimu se sklidilo méně píce. Znamenalo to nejen nižší dojivost, ale i vyšší náklady na nákup chybějícího krmiva. „Bylo takové sucho, že nás napadaly myšlenky o ukončení provozu,“ vzpomínala farmářka na nejhorší chvíle.

Všichni zúčastnění při soustředěné práci ve včelíně
Starost o vlastní úly není žádný med. Včelařství má stále svá tajemství

Konkrétním důkazem změny klimatu je například to, že farma musela najet na jiný systém chlazení mléka. „V minulosti se dalo chladit místní vodou, teď musíme mít chlaďák. Voda se totiž ohřála tak, že přestala vyhovovat našim potřebám,“ vysvětlila farmářka, zatímco za zády jí na moderních chlaďácích svítil digitální ukazatel teploty informující o tom, že uvnitř jsou právě 4 stupně Celsia.

I to je jeden z dokladů toho, že i malá farma musí reagovat na měnící se klimatické podmínky v našich končinách.

U bezrohých koz hrozí, že budou mít potomky hermafrodity
Koza je na mléko a mláďata, kozel jako plemenný samec. Základní rozmnožovací cyklus je u savců obecně známý. Přesto se u nich vyskytuje hermafroditismus, tedy výskyt samčích i samičích pohlavních orgánů u téhož jedince. Takový jedinec je k dalšímu chovu nevhodný. Hermafroditismus u koz bezprostředně souvisí s geny, které v sobě nosí bezrohé kozy. Pokud se páří mezi sebou, existuje kombinace genů, díky níž je potomek neplodný hermafrodit. Proto je potřeba mít ve stádu i rohaté zvíře, aby se pravděpodobnost nevhodné kombinace genů snížila na minimum. Bezrohé kozy jsou z hlediska chovu výhodné. Nemohou si rohy ublížit a nehrozí, že by se jimi někde zachytily.