Znovu živo je po půlroční pauze v památkově chráněném domě u parkánů. Výstavy v gotickém domě přezdívaném „dvojče“ na dvoře Jezuitské ulice v Litoměřicích vyhledávali milovníci umění, stáří domu přitahovalo i turisty. Na jaře s pronájmem objektu víc než po 20 letech skončila Irena Skopalová. Štafetu po nezávislé galeristce přebírá Severočeská galerie výtvarného umění (SGVU). První výstavu otevřela ve čtvrtek večer.

„Je to naše historicky první vernisáž v tomto objektu,“ podtrhl ředitel galerie Jan Štíbr význam chvíle při uvedení výstavy restaurátora Jiřího Brodského. Zároveň připomněl nelehký osud „dvojčete“, jehož záchrana za komunismu proběhla pokoutně podobně jako v případě jezuitského kostela.

„V 70. letech bylo 'dvojče' blízko demolici s tím, že pro jeho další existenci není žádné využití. Jediný dodavatel stavebních prací v té době, Okresní stavební podnik, neměl na rekonstrukci volné kapacity,“ přiblížil Štíbr. Když se však podle něj u piva sešli „ti správní lidé“, dům se nakonec podařilo uchránit před zkázou pod záminkou, že je zde nutné zařídit stavební kancelář pro budoucí opravu divadla.

„Druhý život 'dvojčeti' vtiskla Irena Skopalová de facto bez jakékoli pomoci, jen s drobnými granty,“ uvedl Štíbr. „Letos však její entuziasmus narazil na pochopitelné hranice,“ dodal s tím, že je rád, že galerie prostor převzala a jeho novou éru začíná právě výstavou Brodského.

„Jako bylo 'dvojče' vyzdviženo z popela, vrací Brodský dnes a denně do života díla předků a znovu je představuje taková, jaká byla v době svého vzniku,“ řekl o umělci ředitel. „V jeho ateliéru jsem nejednou viděl, v jakém stavu díla původně byla,“ podotkl s tím, že volnou prací, jejíž plody výstava představuje, možná Brodský od náročné práce restaurátora odpočívá.

To ale Brodský s úsměvem popřel. „Pane doktore, já se s tím trápím!“ komentoval své volné práce. Ve vlastní tvorbě inklinuje k absolutní jednoduchosti, podle něj snad právě v reakci na barokní komplikovanost, se kterou se většinou při práci restaurátora setkává. Ta ho také původně inspirovala. „Když jsem měl v ateliéru zajímavé obrazy, našel jsem si nějaký detail, který se mi líbil, a trochu ho předělal,“ vylíčil.

Kurátorem Brodského výstavy je historik umění Ľubomír Turčan. „Jeho díla mi učarovala bravurností kresby, její fantastickou jistotou i expresivitou,“ vyznal se s tím, že mu Brodského práce evokují staré mistry, ke kterým umělec nepochybně chová velkou úctu. „Když restauruje, musí je maximálně respektovat, zároveň se tak jimi inspiruje k volné tvorbě,“ přemýšlel Turčan.

VÝSTAVA JE K VIDĚNÍ DO PROSINCE

Znalec umění z Litoměřic Miroslav Zimmer upozornil na dvě polohy Brodského prací, které vznikaly po roce 2000. „Jako by šlo o dvě úplně jiné výstavy,“ srovnával figurální oleje na plátnech středních a větších rozměrů převážně s reminiscencemi na motivy ukřižování ve spodním traktu „dvojčete“ a abstraktní minimalistické menší kresby na plátně a papíře ve druhém patře.

Výstava nazvaná Ecce Homo potrvá do 9. prosince, otevřena je denně kromě pondělí od 11 do 17 hodin. „Na zimu zavíráme, znovu otevřeme na jaře,“ nastínila plány galerie její archivářka Zuzana Gáboriková.

Novou sezonu otevře malíř a sochař Pavel Lakomý z Litvínova, jehož výstavu připraví sám ředitel SGVU, příští podzim uvede výstavu vybraných umělců historik a teoretik umění z Litoměřic Oldřich Doskočil.