Stále dokonalejší technika v kombinaci se snižujícím se zájmem o cestování vlakem mají hlavní vinu na tom, že postupně utichají mnohá menší nádraží. Staniční budovy jsou kvůli své prodělečnosti, jedna po druhé uzavírány a cestující tu nenarazí na živou duši.

V České republice jsou uzavírány desítky nádražních budov. K jejich uzavírání vedou dva důvody. „Prvním z nich je přechod na dálkové řízení trati, takže některé činnosti, které vykonával personál v jednotlivých stanicích, přecházejí do jediného úsekového centra. Druhý důvod je ekonomický. Tam, kde je malý počet cestujících a tudíž nízké tržby, uzavírají se také pokladny,“ vysvětluje rušení nádraží mluvčí ČD Radka Pistoriusová.

O uzavírání nádražních budov na Litoměřicku se již spekuluje, mluvčí však tuto domněnku nepotvrdila. „Pokud se o uzavření některých budov uvažuje, existují zatím návrhy, které budou předmětem diskuze. Žádné konkrétní stanice k uzavření ani termíny nemáme,“ tvrdí.

Situace na nádražích by se neměla změnit alespoň do doby, kdy vstoupí v platnost nový jízdní řád.

České Dráhy slibují setrvalý stav po dobu několika měsíců. „Do konce platnosti jízdního řádu, tedy do 12. prosince letošního roku, se nebudou žádné budovy v Ústeckém kraji uzavírat,“ říká Radka Pistoriusová.

Spoje zůstanou

Uzavření pokladen a dopravních kanceláří by nemělo mít na cestující zásadní vliv. Vlaky z tratí rozhodně nezmizí, protože vlakové spoje jezdí na základě objednávky krajů či ministerstva dopravy. Jediné, co se změní, bude odbavení cestujících. Jízdenky si budou kupovat ve vlaku, kde je obslouží průvodčí.

„Je to všeobecný požadavek a v současné ekonomické situaci také nutnost. Jedná se o běžný princip, jaký využívá většina dopravců. Přechod na odbavování ve vlaku je trendem prakticky v celé vyspělé Evropě,“ argumentují dráhy.

Aktuální situace kolem rušení nádraží
- V ČR jsou uzavírány desítky nádražních budov. Důvodem je přechod na dálkové řízení tratí a nízké tržby v nádražních pokladnách.
- Nejsou určena konkrétní nádraží, která budou uzavřena.
- Cestující mohou být odbaveni ve vlaku, což je v současné době běžný postup. Pokladny zůstávají jenom tam, kde je vysoká výměna cestujících.
- Četnost spojů zavírání nádražních budov neovlivní, vlakové spoje objednává kraj nebo stát.
- Nemovitosti zůstanou nadále v majetku ČD nebo SŽDC, případně mohou být využity k jiným účelům.
- Zaměstnanci budou přesunuti na jiná pracoviště nebo odejdou do starobního důchodu.

Tratě a část staničních budov patří Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). Její povinností je zajistit vyhovující technický stav trati a umožnit provozovateli drážní dopravy používání stanic. Pokud však České Dráhy nemají o využívání nemovitostí zájem, pak se uzavřou.

„Tratě modernizujeme a již není potřeba mít v každé stanici výpravčího,“ vysvětluje mluvčí SŽDC Anna Kodysová.

Co bude s budovami

Podle vyjádření ČD nebudou v souvislosti s uzavíráním nádražních budov propouštěni žádní zaměstnanci. Budovy by také nemusely zůstat prázdné.

„Opuštěné objekty mohou být předmětem dohod s městy a obcemi a dále určeny k prospěšným účelům. Některá nádraží už našla využití pro veřejnost i k bydlení,“ doplnila Kodysová.