Mapa, rukavice a několik pytlů na odpad. Tak málo stačilo k tomu, aby parta dobrovolníků udělala něco pro přírodu. Dvaceti až třicetiletí lidé kolem ekologické organizace Arnika přijeli v sobotu 3. listopadu dopoledne vlakem z Prahy a vyrazili přes Mostnou horu a Kočku na Bílou stráň u Žitenic, aby cestou posbírali odpad.

Úklid byl součástí projektu, který Arnika řeší s finanční podporou ministerstva životního prostředí (MŽP) na ochranu biodiverzity na takzvaných Bílých stráních. „Je to nejjednodušší opatření, ale velmi potřebné. Navíc se to dá dělat celoročně například na rozdíl od kosení nebo prořezávání dřevin,“ podotkla koordinátorka akcí Arniky pro ochranu přírody Mária Podracká, která dobrovolníky vedla.

Většina z nich venku neuklízela poprvé, čistí potoky v Praze. Rukavice a pytle si rozdali u Máchovy sochy pod Mostkou. Na místo dorazili kolem 14. hodiny, hotovo měli o dvě hodiny později. Odlehlou Bílou stráň pod Satanem jim doporučil vyčistit botanik Karel Nepraš.

„Nasbírali jsme pět pytlů odpadu, tři po cestě, nejvíc ho bylo na Kočce, dva pytle haraburdí jsme sebrali přímo na Bílé stráni. Šlo většinou o plechovky a plastové flašky,“ bilancovala Podracká s tím, že na samotné stráni čekali dobrovolníci víc odpadu, ale byl tam v podstatě jen na jednom místě. Cestou našli i ledničku a televizi, ty ale nechali svému osudu. Pytle s odpadem nechali u kontejnerů v Žitenicích, jak byli předem domluveni s jejich starostkou Hanou Pawlíkovou.

Na Litoměřicku nebyli „arničáci“ poprvé. V září tu se Správou CHKO České středohoří pořádali workshop tradičního hospodaření na Bílé stráni pod Lipskou horou mezi Mrsklesy a Lhotou. „Zhruba hektar trávy na Bílé stráni, která je útočištěm vzácných rostlin, jsme asi se čtyřiceti dobrovolníky z ČR i Německa pokosili,“ popsal mluvčí Arniky Jiří Kaňa. „Pak jsme je odvezli do vesnice, kde ji jedna hospodářka využila pro zvířata,“ dodal.

Obnova pastvin

Ochraně Bílých strání se správa věnuje v projektu Life. Začal asi před rokem, potrvá ještě pět let. Přes 30 milionů korun z evropských fondů ochránci přírody použijí hlavně na odstraňování náletů a obnovu pastvin. Cílem je zachování a rozšíření druhové pestrosti ve Středohoří. „Podstatné je nejprve dostat pryč invazní dřeviny, které zamezují růstu klasických dřevin, jako třešeň, jeřáb nebo oskeruše. Na ploše zarostlé keři nic neporoste a navíc se tam daří divočákům,“ vysvětlila Gabriela Kubátová ze správy.

Správa s Arnikou spolupracují. Společně absolvovaly exkurzi s botaničkou Kateřinou Tremlovou. Zatímco správa má na opatření finance od EU, Arniku zatím pouze nárazově dotuje MŽP. Další společný seminář chystají Arnika se správou 23. listopadu v Litoměřicích, zvou na něj hospodáře z okresu.

Chráněné opukové stráně se vyznačují bílou barvou. Jejich půda je erozní, nebývá na ní stálý porost a daří se tu specifické fauně a flóře, které jsou ve vzájemné symbióze. Nejlepší ochranou strání je pastevectví, které ale v současnosti není moc obvyklé. Ochránci přírody tak motivují hospodáře k tomu, aby tu ovce nebo kozy pásli, případně podnikají jiné kroky jako prořezávání náletů nebo kosení luk.

V Českém středohoří je bílých strání nejvíc v celé ČR. Jsou to například Bílý vrch v Podviní, vrch Rohatec u Duban, severozápadní svahy Radobýlu, stráně v přírodní památce Evaňská rokle a dále stráně u obce Vrbky, nad obcí Poplze, u Libochovan, v Hlinách, nad potokem Žejdlík a u trati mezi Slatinou a Chotěšovem.