Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Tak jako Letnice jsou tedy původně svátkem židovským a do roku 325 se slavily ve stejný den jako svátek židovský.

Pohanské zvyky
U Slovanů a Germánů splynuly lidové oslavy Velikonoc s pohanskými slavnostmi jara, které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku. Díky tomu do lidových oslav Velikonoc přešly v germánském a slovanském prostoru mnohé původem pohanské zvyky. Historicky lze symboly Velikonoc vystopovat jako univerzální symboly jara a plodnosti. V užším pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista, Boží hod velikonoční, respektive Bílá sobota či „velká noc".

Neděle po prvním jarním úplňku
V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben. Slavení Velikonoc se v církvi objevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s židovskou oslavou Pesachu, jejíž prvky dodnes v sobě nese. Ježíšovo projití smrtí a vzkříšení křesťané chápou jako naplnění starozákonního obrazu přejití Izraelitů Rudým mořem při odchodu z Egypta.

Oslava Velikonoc tradičně trvá celých padesát dní, které vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého – letnicemi. Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice původ v pohanských oslavách příchodu jara.

Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Jeho český název navazuje na německé lidové pojmenování Gründonnerstag, které je nejspíš odvozeno ze zkomolení záměnou staroněmeckého greinen (plakat) s grün (zelený). Vznikl tak vlastně omylem, ale nezabránilo to vzniku četných obyčejů s ním spojených – tím nejrozšířenějším je, že se má v tento den jíst zelená strava, špenát, kopřivy, zelí, aby byl člověk celý rok zdravý.

Zvony odlétly
Ve čtvrtek naposledy zazněly kostelní zvony, pak umlkly až do Bílé soboty, protože symbolicky odlétly do Říma. Místo zvonů se ozývají klapačky a řehtačky. Velikonoční třídenní zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Třídenním končí pro křesťany svatý týden, poslední postní týden před Velikonocemi.