Do značných nesnází se dostal Petr ze Štětí. Potýkal se s rizikem ztráty bydlení, jeho život navíc komplikovaly dluhy. S nalezením zaměstnání mu pomohly pracovnice terénního programu štětské pobočky Naděje. Díky pomoci pracovníka dluhové poradny bylo možné podat návrh na povolení oddlužení. Protože Petr splnil všechny podmínky, soud návrh přijal a nyní rozhoduje o insolvenci.

Petr je jedním ze 13 klientů, kteří od začátku července do konce prosince loňského roku s dluhovou poradnou aktivně spolupracovali. „Klientů přibývá,“ bilancuje vedoucí štětské pobočky Naděje Jan Kožešník.

Poradna přitom musí kvůli podmínkám projektu podpořeného Evropským sociálním fondem odmítat řadu těch, kteří nejsou ze Štětí nebo z přilehlých částí. „Volají sem i z jiných měst,“ potvrzuje vedoucí terénního programu a dluhové poradny Marcela M. Jančíková. „Musíme je ale odkázat jinam.“

Dluhové problémy s klienty řeší zaměstnanec Naděje David Hájek, který k tomu absolvoval speciální školení. Pokud si s něčím neví rady, jeho „přítelem na telefonu“ je právník Naděje.

„Někdy mě překvapí, jak můžou dlužné částky za několik let narůst,“ líčí Hájek s tím, že problémy lidem nejčastěji způsobují nebankovní půjčky.

Poradit se k němu chodí většinou lidé se základním vzděláním, z nízkopříjmových skupin a ze sociálně vyloučených lokalit Štětska. Mezi klienty dluhové poradny jsou Romové i Neromové, senioři i mladí. Jan Kožešník za poslední léta sleduje také stoupající trend zadlužených rodin s dětmi.

Takoví lidé si naberou půjčky a ještě je třeba zkombinují s hypotékou. Výpadkem mzdy jednoho z rodičů spadnou do exekuce, ve které přijdou o nemovitost, jíž ručí, a ze dne na den skončí na azylovém domě.

„To je fenomén, který tu dříve nebyl,“ upozorňuje Kožešník. Jde přitom třeba i o rodiny, kde jeden z rodičů nadále aktivně pracuje. Přesto je výše jejich závazků natolik drtivá, že nemůžou z dluhů vybřednout.

Štětská Naděje nejprve provozovala dluhové poradenství jako součást terénního programu. Samostatná poradna zde běží díky evropskému programu od poloviny roku 2016. Od té doby si přišlo pro radu 41 osob. Život poradně zkomplikovala loňská novelizace insolvenčního zákona platná k 1. červenci 2017, po níž mohou insolvenční návrhy podávat jen akreditované osoby. Akreditaci získala Naděje až loni na podzim.

„Od platnosti novelizace do získání akreditace jsme měli výjimku,“ ujišťuje Jančíková. Novelizace chtěla ošetřit případy, kdy za dlužníky podávali insolvenční návrhy vykukové, kteří si za to účtovali nemalé částky.

Projekt, který podporuje dluhové poradenství ve Štětí, poběží jen do konce tohoto roku. Příští rok by na službu mělo začít přispívat město. O jeho podpoře je Kožešník přesvědčený. „Dluhovou poradnu jsme původně zavedli právě na podnět komunitního plánování, kde se setkávají zástupci města, policie a sociálních služeb.“

Dluhové poradenství není součástí všech poboček Naděje. V Roudnici je poskytováno v rámci terénního programu. V Litoměřicích ho nabízí Diecézní charita.