U příležitosti 64. výročí popravy Milady Horákové se v terezínské Malé pevnosti, v cele, kde byla československá politička dva roky za druhé světové války vězněná, sešlo na dvě desítky lidí.

„Schází se nás stále méně. Ti, kteří tu dobu zažili, ale nemohou zapomenout," řekla jedna z účastnic akce, členka Konfederace Růžena Šubrtová. „Muselo to být strašné. Miladu Horákovou toho rána popravili jako poslední. Před ní násilně zemřeli Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pacl," připomněla Šubrtová další oběti komunistického režimu, od jejichž smrti včera uplynulo rovných 64 let.

„Milada Horáková je symbolem boje proti komunismu, odporu vůči totalitě. I po 64 letech přitom zůstala tato justiční vražda nepotrestána, jako i další zločiny proti lidskosti, spáchané v době míru na vlastním národě," pronesl ve své řeči Vladimír Chlupáč.

Památku Milady Horákové si včera připomněli také Litoměřičtí. U bronzové desky připomínající oběti válek v podloubí litoměřické radnice položil květiny také starosta města.

„Nebýt obětí první a druhé světové války, lidí, kteří zemřeli v 50. letech minulého století, nežili bychom dnes v demokratickém státě," uvedl starosta Ladislav Chlupáč.

„Tito lidé by dnes nechápali, že je zpochybňován lustrační zákon, členství ve Státní bezpečnosti a historická fakta, jako se tomu děje. Nedivím se, že lidé z Konfederace, jako můj jmenovec Vladimír Chlupáč, kteří si prošli v 50. letech skutečným peklem, nesou současné dění velmi těžce," uzavřel starosta.