Řeč je o novince Myši patří do nebe od režijního dua Denisy Grimmové a Jana Bubeníčka. Vypráví o dvou úhlavních nepřátelích, myšce Šupito a lišákovi Bělobřichovi, kteří při nešťastné události přijdou o život a společně se ocitnou ve zvířátkovském nebi. Právě tam se jim nepřátelství podaří překonat a stanou se nejlepšími kamarády.

Výtvarnice, scenáristka, kameramanka, animátorka a režisérka Denisa Grimmová není na Litoměřicku neznámá, a navíc tu má rodinné vazby. „Jezdím sem od malička, nedaleko od Litoměřic máme chalupu a velká část mé rodiny odtud pochází,“ připomněla autorka chvíli před tím, než na litoměřickém filmovém festivalu na konci srpna snímek před diváky uvedla.

Prozradila také, že krajina Českého středohoří pod vrchem Hradiště ji při tvorbě velmi inspirovala a diváci její prvky ve filmu také uvidí.„Například pohled zespoda nahoru na lopuchový háj, to je přesně to, co jsem zažila tady pod Hradištěm. Ve filmu se objeví také spousta přírodnin, různé kamínky, větvě nebo mechy, které jsem tu tři roky postupně sbírala. I ostatní ze štábu vozili věci z přírody zase ze svých oblíbených míst, ale z okolí Litoměřic a Českého středohoří je toho použito opravdu hodně,“ vylíčila.

Zdroj: Youtube

Myši patří do nebe - trailer  Zdroj: YouTube.com/Totalfilm.cz

Snímek natočený v koprodukci České republiky, Francie, Polska a Slovenska vznikl na motivy stejnojmenné knihy Ivy Procházkové, podle níž napsali scénář Alice Nellis a Richard Malatinský. Kniha se Denise Grimmové dostala do ruky už před lety, kdy měla malé miminko a četla ji jako návod, jak právě s dětmi o tématu smrti mluvit.

„Nadchlo mne. s jakou lehkostí a přirozeností kniha toto téma řeší. Zbytečně ho nerozpatlává a nedramatizuje, ale ukazuje jako součást života. Nám ale ve výsledku vyšlo, že téma smrti je sice velké, ale ten příběh je spíše naopak o životě a věcech, které ho provázejí,“ popsala Grimmová.

Nejtěžší bylo podle ní psaní scénáře a shánění financí, které musel zajistit producent Vladimír Lhoták. Zdlouhavá a náročná práce, kdy se scénář musel několikrát překládat do francouzštiny a procházel posouzením mnoha dramaturgů, se ale vyplatila. Snímek se totiž v červnu představil i na nejvýznamnějším světovém festivalu animovaných filmů ve francouzském Annecy.

Samotné natáčení probíhalo přibližně rok a půl v ateliérech na Barrandově. Po něm ještě následovalo několik měsíců postprodukce. Lidem z různých zemí, kteří se na filmu podíleli, navíc komplikovala práci epidemie koronaviru spojená s lockdowny.

Ve filmu hraje zhruba 80 různých zvířecích postaviček – loutek. Denisa Grimmová měla při jejich výrobě k ruce ještě kolegu Jana Kurku a pomáhal jí také spolurežisér Jan Bubeníček, jenž je zároveň jejím partnerem. Prvotní dojmy a kladná odezva z festivalů, kde byl dosud film představen, ji velmi těší.

„Je to obrovské zadostiučinění pro celý tým, protože natáčení bylo velmi náročné, ale všichni jsme od začátku věděli, že scénář je dobrý, a rozhodli se tomu ten čas obětovat. Spousty práce odvedli také animátoři přímo na place, kteří do hraní vkládali vše a ještě přidali něco ze sebe,“ řekla Grimmová s tím, že film je primárně určen pro děti a rodiče, ale na festivalech za tvůrci přicházeli i dospělí muži a vyprávěli, jak je snímek dojal.

Po pozitivních reakcích už tým postupně připravuje další animovaný film. „Dali jsme dohromady několik věcí, kterým bychom se rádi věnovali. Nyní se budou podávat granty – uvidíme, co s tím bude dál,“ uzavřela autorka.