Při vyslovování poděkování lidem v první linii, tedy zdravotníkům, hasičům, policistům a dobrovolníkům, kteří bojují s koronavirem, se tak trochu zapomíná na „armádu“ lidí, jež přichází pravidelně darovat krev. Jejich nejvzácnější tekutina pomáhá k uzdravení nemocných nebo dokonce přispívá k záchraně života. Jsou jich stovky a tisíce. Například bezpříspěvkoví dárci z Litoměřicka přišli loni do transfuzního oddělení v ústecké Masarykově nemocnici k 4 509 odběrům krve nebo plazmy. Při odběru půl litru na každého to představuje 2 254 litrů drahocenné tekutiny.

Bezpříspěvkoví dárci se přece jen určitého uznání od společnosti dočkají. „Loni uplynulo 60 let, co se v naší republice začala za odběry udělovat vyznamenání. Od té doby Český červený kříž (ČČK) v našem okrese předal dárcům tisíce odznaků, medailí profesora Janského a Zlatých křížů ČČK. Loni dovršilo 42 dárců 40 odběrů a získalo zlatou medaili, 18 dárců 80 a dva dárci 120 odběrů, za což obdrželi Zlatý kříž ČČK III., respektive II. třídy,“ uvedla ředitelka Oblastního spolku ČČK Olga Šotnarová.

Na zásobě transfuzních přípravků všech typů se v transfuzním oddělení Masarykovy nemocnice podílejí dárci ze spádových oblastí Litoměřicka, Teplicka a Ústecka. „Tyto přípravky využívají všechny spádové nemocnice v Ústí nad Labem, Děčíně, Teplicích, Litoměřicích, Roudnici nad Labem, Rumburku, ale také Fakultní nemocnice v Motole. V současné době jich máme dostatečnou zásobu, přitom ani koronavirová epidemie nesnížila jejich potřebu, spíše naopak. Větší spotřebu mají traumacentra a rozvíjející se kardiochirurgická oddělení,“ vysvětlil primář oddělení Jiří Masopust.

Registr dárců v ústeckém transfuzním oddělení podle něj stačil loni bezproblémově na pokrytí požadavků na plazmu pro klinické použití. U transfuzních přípravků, což jsou koncentráty červených krvinek, muselo pracoviště částečně doplnit sklad nákupem z jiných zařízení transfuzní služby. Týkalo se to především krevních skupin 0 RhD negativní a A RhD negativní v objemu zhruba jednoho, respektive pěti procent potřebovaných jednotek. „Vlivem protiepidemických opatření jsme museli pracovat v týmech ve střídavých směnách, rušili jsme přístrojové odběry plazmy, časově omezovali pobyt dárců po odběru,“ vylíčil primář. „Vše bylo a je výrazně fyzicky, psychicky a organizačně náročnější, především pro pracovníky v kontaktu s dárci krve a krevních složek. Velkou výzvou jsou i odběry takzvané rekonvalescentní plazmy určené pro léčbu pacientů s onemocněním covid-19, které provádíme od poloviny října 2020,“ doplnil.

Autobusem do Ústí

Plán odběrů od bezpříspěvkových dárců v roce 2021 pro spádové oblasti Litoměřicka, Lovosicka a Roudnicka byl schválen v závěru loňského roku. Frekvencí příslušných odběrových dní vyčleněných pro tyto oblasti je srovnatelný s rokem předchozím. První autobus s dárci vyjede do Ústí 6. ledna z Litoměřic, 8. ledna z Roudnice nad Labem a 12. ledna z Lovosic. Dárci ze Štětska mají rezervovaný odběr na 26. února.

Každý mužský dárce by měl mít mezi odběry tři měsíce pauzu, ženy o měsíc déle.

Ocenění dárci
Na ústeckém transfuzním oddělení bylo loni předáno dárcům 824 medailí a Zlatých křížů ČČK, v obřadní síni Městského úřadu v Roudnici nad Labem převzali z rukou starosty Františka Padělka a místostarosty Jiřího Řezníčka Zlatý kříž ČČK II. stupně Josef Nekovář a Bohuslav Močuba. Na radnici ve Štětí si pro zlatou medaili přišli Martin Brož, Martin Melmuka a Pavel Valsa, Zlatý kříž III. třídy obdržel Vladimír Vacek.
„Naše místní skupina ČČK spolu s městským úřadem už léta organizuje pro dárce vánoční posezení vždy po posledním odběru v roce. Ke změně nás přivedla přísná protiepidemická opatření. Neuskutečníme ani tradiční ples ČČK, který byl rovněž malým poděkováním pro dárce,“ sdělil starosta města Štětí Tomáš Ryšánek.