Kliknutím zvětšíteEkonom Petr Král žije s rodinou v Roudnici nad Labem. O domácím rozpočtu sám nerozhoduje a i zásadní materiály pro rozhodování centrální České národní banky (ČNB), kde zastává funkci náměstka ředitele měnové sekce, připravuje s kolektivem kolegů. Ohledně budoucího vývoje české ekonomiky nešetří optimismem: „Inflace je blízko našeho cíle, koruna mírně posiluje a nejsou známky toho, že by v dohledné době měla přijít nějaká krize.“
Čemu se věnuje měnová sekce ČNB, v níž zastáváte důležitý post?
S týmem zhruba 40-50 lidí připravujeme stěžejní dokumenty pro oblast měnové politiky k rozhodování nejvyššího orgánu ČNB. Tím je bankovní rada. Potom, co rozhodne, máme za úkol její verdikt srozumitelně přetlumočit odbornému i laickému publiku.
Do jaké míry mohou do procesu rozhodování centrální banky vstupovat politici?
ČNB je nezávislá a její nezávislost neplatí jen na papíře, ale i fakticky. Členy rady jmenuje prezident, ale poté, co je radní na 6 let jmenován, již nesmí od žádných politiků přijímat žádná doporučení či rady, nebo snad pokyny. Musí se řídit pouze odborným názorem a mandátem ČNB.
Co všechno ovlivňuje měnová politika? A jak?
Naším základním nástrojem jsou úrokové sazby. ČNB rozhoduje o jejich výši, tedy o ceně peněz. Náš impulz se dostává do výše úroků vkladů a úvěrů, které nabízejí komerční banky svým klientům. Mezibankovní cena peněz, již takto ovlivňujeme, má vliv i na příliv nebo odliv kapitálu přes hranice, a tím nepřímo i na devizový kurz. Ovlivňujeme tak v souhrnu to, jak se domácnosti rozhodují stran svých úspor a firmy o svých investicích, jak konkurenceschopné jsou domácí podniky ve srovnání se zahraničními a jaká je celková poptávka i klima v ekonomice. To vše má velký vliv na situaci na trhu práce, na to, jak rostou mzdy a jak se vyvíjí celková cenová hladina.
Uveďte prosím nějaký z posledních příkladů, jak jste ovlivňovali ekonomickou situaci měnovou politikou.
Potom, co naše ekonomika procházela velkou krizí, jsme v letech 2013-17 uvolnili měnové podmínky. Domácí krize byla ještě zesilována dodatečným protiinflačním vlivem ze zahraničí. V eurozóně, která je naším hlavním obchodním partnerem, byla totiž podobná situace. Opatření zafungovalo, na jaře 2017 byly splněny podmínky pro jeho ukončení, a od té doby se vracíme k normálu.
Jaká je aktuální situace?
V současnosti se ekonomika přehřívá. Je nad svým potenciálem, což má vliv na trh práce: je extrémně nízká nezaměstnanost, vlastně nejnižší, jaká u nás kdy byla, i nejnižší v Evropské unii (EU). Firmy si stěžují, že nejsou lidi, přetahují se o ně, zvyšují jim mzdy a nabízejí bonusy. Tak se také zvyšuje cena práce a produktů. Ve finále by mohla nadměrně růst cenová hladina. My jsme tedy začali zvyšovat úrokové sazby. Zvýšili jsme je už třikrát, naposledy začátkem února. Z nuly, kde jsme byli dlouhou dobu, jsme se dostali na 0,75 procenta. Podniky a domácnosti tím pádem utlumují zájem o půjčování a tím se tlumí i nadměrný růst. Což mimochodem pomáhá ke zklidnění trhu s nemovitostmi. Ten byl v uplynulém období hodně vybuzený.
Jaký bude další vývoj české ekonomiky?
Pozitivní. Inflace zůstane v blízkosti našeho cíle, ekonomika dál svižně poroste a postupně bude zřejmě docházet k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Na to přirozeně reaguje i měnový kurz. Od dubna 2017, kdy byl ukončen kurzový závazek, posílila koruna o 6 procent. Z 27 na dnešních 25.30 za euro. Posilovat by měla nadále.
V dohledné době by nás žádná krize potkat neměla?
Nejsou známky toho, že by nějaká krize měla přijít. Ani když se rozhlédneme po Evropě či po celém světě.
BANKA BANK A STÁTU
Kdy a proč začaly po světě vznikat centrální banky?
V moderní historii jsou centrální banky s nějak definovaným úkolem součástí veřejného světa, jsou jedním z atributů státu. Nejstarší centrální banka je ta švédská, která brzy oslaví 350 let. Další vznikaly později. Před jejich vznikem měla tržní ekonomika tendence k obdobím nadměrných euforií, po kterých následovaly prudké pády cen akcií, komodit a následně celých ekonomik. To vedlo to k cyklickým a mimořádně hlubokým recesím, které měly široké společenské důsledky. Jako byla 30. léta 20. století, kdy světová krize vedla až ke vzniku fašismu a k vypuknutí druhé světové války.
Kdy vznikla ČNB?
Potom, co se v roce 1919 od rakouské koruny odloupla koruna československá, vznikla potřeba autority, která bude novou korunu a tuzemský peněžní oběh i platební styk řídit. Do roku 1926 tuto roli zastával bankovní úřad ministerstva financí. Státní banka československá vznikla v roce 1926. Měla už moderní střih a začala ihned plnit všechny úkoly, které mají centrální banky v zemích s dvojstupňovým bankovním sektorem, čili systémem centrální banky a komerčních bank.
Jakou roli měla naše centrální banka po roce 1948?
Byla striktně podřízena centrálnímu plánu. Bankovní systém nebyl dvoustupňový. Jak centrální banka, tak obchodní banky byly státní a zajišťovaly profinancování plánu, který byl rozepsán v hmotných ukazatelích. Banky to nedělaly jako podnikatelské subjekty, měly prostě příkaz, že úvěr musejí dát. Dvojstupňový bankovní systém, kdy obchodní banky podnikají v oblasti finančního zprostředkování úvěrů domácnostem, firmám a státu za účelem dosahování zisku, se v ČR obnovil po roce 1990.
ČNB lidem nebo podnikům nepůjčuje?
Ne. Naším klientem byly a jsou pouze subjekty veřejného sektoru. Centrální banka vede účet státnímu rozpočtu a organizačním složkám podřízeným státu. Jsme tedy banka bank a banka státu.
Už dlouho jsme nezaznamenali pád nějaké obchodní banky…
Je to tak. Příznivá konstelace makro- i mikroekonomických okolností, robustní stabilní ekonomika a dobře nastavená pravidla, která hlídáme a vynucujeme – to všechno vede k tomu, že bankovní sektor je u nás zdravý, v mezinárodním srovnání dokonce jeden z nejlepších. Případy pádů bank z 90. let se už po roce 2000 neopakovaly.
"CZEXIT" BY BYL KATASTROFA
Zmínil jste politické otřesy způsobené špatnou ekonomickou situací. Nemůže dojít k tomu, že by naopak politika ovlivnila ekonomiku?
Pokud jde o vliv zahraničního vývoje, vyloučit se to nedá. Politické události významného rozsahu jako brexit, migrační krize, globální nebo lokální válečné konflikty či ropné šoky mají potenciál ovlivnit i naši ekonomiku, a to zejména negativně. Proti tomu jsme bezbranní, česká ekonomika je totiž malá, a tedy hluboce propojená s ekonomikami především západních partnerů. Naopak vliv domácí politiky na naši ekonomiku je relativně slabý, pokud se bavíme o normálních politických událostech, jako jsou volby, dlouhé hledání nové vlády a podobně.
A co případný „czexit“, kdyby se jej hypoteticky v budoucnu podařilo prosadit těm, kdo za něj brojí?
Bojím se to domyslet… Vliv na ekonomiku by byl katastrofální. EU je partnerem pro 80 procent našeho zahraničního obchodu. Těžíme z toho, že v unii je volný pohyb kapitálu, zboží, služeb a osob. Naše podniky využívají společných mezinárodních obchodních dohod EU se zbytkem světa. Zahraniční partner, ať už investor, nebo zákazník, ví, že členství v unii je garantem civilizovanosti země, fungování státní správy podle vymahatelných pravidel. Taková důvěra by se po odchodu z EU ztratila a obnovovala by se hodně těžko. „Czexit“ by měl nedozírné důsledky pro naši schopnost soutěžit na zahraničních trzích a obstát tam tak dobře, jako na něm naše podniková sféra zatím obstála.
Jak to vypadá s naším vstupem do eurozóny?
To už je politické rozhodnutí a centrální banka v něm plní pouze poradní roli. Spolu s ministerstvem financí každý rok předkládáme vládě materiál, který hodnotí plnění takzvaných Maastrichtských konvergenčních kritérií, a současně hodnotíme stupeň ekonomické sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Tento materiál obsahuje i doporučení, zda stanovit cílové přijetí eura. Zatím každé doporučení, které jsme formulovali v posledních více než 10 letech, bylo termín nestanovovat, protože naše ekonomika ještě není dostatečně vyspělá. Situace v eurozóně navíc není natolik stabilizovaná, abychom věděli, jakou podobu budou mít pravidla hry v klubu, do něhož bychom měli vstoupit. Vláda naše doporučení dosud akceptovala.
Proč to trvá tak dlouho? V EU jsme už poměrně dlouho. Slovensko euro přijalo…
Milníkem byla krize v roce 2007, která narušila finanční stabilitu trhů. K tomu připočtěme ještě další fenomén: reviduje se architektura fungování eurozóny, nebo se spíš buduje nová. Ukázalo se, že eurozóna nemá připravené záchranné mechanismy pro špatné časy. Jsou to všechno věci, které jsme nemohli předvídat, když jsme se se vstupem do EU zavázali přijmout euro.
DO BANKY VLAKEM
Z Roudnice nejste, narodil jste se v Písku. Jak jste se tu ocitnul a jak se vám tu líbí?
Přiženil jsem se. Manželka je odsud. Poznali jsme se v Praze. V Roudnici jsem od roku 2002. Máme dvě děti, které chodí do místních škol. Považuji se za usazenou náplavu. Roudnice se mi líbí. Pěstuje se tu víno a já jsem jeho milovníkem a obdivovatelem všech, kteří se kolem něj motají a rozumějí mu. Město je vynikající základna pro cyklovýlety. Blízko je do Českého středohoří, na Říp, k Labi. Roudnice mi přirostla k srdci a cítím se tu jako doma.
Nechybí vám tu více kultury a zábavy?
Nabídka je přiměřená tomu, že Roudnice není ani okresním městem a navíc je na hranici dvou krajů. Ale do Prahy nebo do Ústí je to kousek. Jezdíme tam s dětmi často do kina nebo divadla.
A jak cestujete do práce?
Vlakem. Pokud mohu hodnotit, dráhy využívá čím dál víc místních. Železniční spojení je rychlé a po Praze se čím dál hůř parkuje.
Kdo u vás řídí domácí finance?
Debatujeme o nich a rozhoduje konsenzus.
24
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
