Očekávaná stavba takzvané biketower u dolního nádraží začala. Samoobslužná parkovací věž pro kola má potřebám cyklistů sloužit od července. Uschování jednoho bicyklu vyjde na 5 korun a vejde se k němu i drobná batožina. Celkem prosklená věž pojme až 118 kol. Budou v suchu a bezpečí, prostory totiž mají nonstop monitorovat dvě kamery městské policie.

„Momentálně je vyhloubena stavební jáma a připravujeme bednění pro základovou železobetonovou konstrukci,“ popisuje průběh prací investiční technik městského úřadu Ladislav Pošík. Město na stavbu věže získalo přes 12 milionů korun z IROP. „Celkové náklady činí 13,5 milionu. Z vlastních prostředků tak radnice hradí přibližně 1,4 milionu,“ vypočítává referentka komunikace města Michaela Bubeníčková.

Vzhledem k tomu, že sousední budovu Českých drah nesmí cyklověž převýšit, bude částečně zapuštěná do země. „Důvodem je nejen nádraží, ale i historické jádro města naproti přes silnici,“ vysvětluje Rudolf Bernart, jednatel společnosti Systematica, jež má na biketower patent.

Oproti ostatním městům bude mít litoměřická cyklověž také jinou barvu tak, aby lépe zapadla do prostoru nového autobusového terminálu i celého dopravního uzlu. Město stavbu cyklověže plánovalo už loni, kvůli podmínkám dotace ji ale o rok odložilo.

Od loňského 2. prosince už cyklověž stojí v Lysé nad Labem. Kolo tu zaparkoval tisící cyklista v půlce ledna. Jak upozornil Pavel Jehlička na Facebooku města, znamená to, že věž využilo v průměru jen 22 lidí denně. „Soudy o tom, zda je málo využívána, budeme moci vyřknout až na jaře či v létě,” reagovala Jana Křížová z městského úřadu v Lysé.

Cyklověž je jednou z vlajkových lodí rozvoje města koncipovaného litoměřickou radnicí. Většina přispěvatelů na Facebooku města komentující informaci o zahájení její stavby se k záměru staví kriticky. „Nejen že bude u Bašty a staré nádražní budovy jako pěst na oko. Navíc ještě bude prázdná a provozem se nezaplatí ani elektrika. Jsou to vyhozené peníze,“ myslí si o cyklověži jeden z uživatelů Facebooku.

Jiný z nich připouští, že pro místní, kteří si bezpečně zaparkují kolo před nádražím, odkud se autobusem nebo vlakem rozjedou za zaměstnáním v Ústí, Lysé či Praze, bude cyklověž užitečná. Avšak pro turistu může být problém její vzdálenost od centra. „Přijede po cyklostezce do Litoměřic a nechá si kolo ve věži? A do města na dortíček půjde pěšky?“ ptá se řečnicky rýpavý uživatel sociální sítě.

Vedení města na kritiku ohledně smyslu, podoby a jejího využití reaguje mimo jiné i poukázáním na fakt, že stavba věže zapadá do koncepce jeho plánu udržitelné městské mobility. Jejím dlouhodobým cílem je zvyšování cyklodopravy ve městě.

„Jde o běh na dlouhou trať. Jsme si vědomi počátečního rizika, že nemusí být až tolik využívána. Ale životní styl nás všech je třeba postupně měnit, chceme-li zdravěji žít a dýchat,“ reaguje na Facebooku radnice.

„Trnitá, pomalá, ale přece jen cesta do vyspělé Evropy. Od posledního vlaku si nebudu muset vzít taxi. Mám radost,“ píše se v jednom z mála pozitivních ohlasů na Facebooku. Ani stran využití cyklověže nešetří jeho autor optimismem. „Bude se to tu rojit lidmi,“ dodává.