Další covidovou jednotku intenzivní péče (JIP) museli v pondělí 22. února otevřít v ústecké Masarykově nemocnici. „Začali jsme se limitně blížit sto procentům obložnosti,“ shrnul Aleš Chodacki, šéf sítě pěti největších špitálů v regionu, Krajské zdravotní (KZ), pod níž spadá i ten ústecký. K 36 intenzivním covidovým lůžkům v Ústí tak zkraje týdne přibylo dalších deset. V nemocnici naposledy předělali na nové „kovidárium“ - stanici, kde pacienti po operacích dospávají narkózu. „Protože operací je nyní méně, nechávali jsme si ji jako rezervu,“ vysvětlil ředitel KZ.

Virus tak ukrojil další část kapacit největší nemocnice v kraji na zvládání nejen covidu, ale i všech dalších neodkladných neduhů obyvatel v regionu. Podle vedení KZ to ale stále neznamená, že by lékaři museli omezovat akutní intenzivní péči, kterou si žádají jiné příčiny než covid. Stále se má odkládat jen to z operativy, co odklad snese. Masarykova nemocnice ještě má další rezervy. „Ale to už jsou naprosto kritické scénáře,“ zhodnotil Chodacki. Museli by vyčlenit jednotlivá covidová lůžka v dosud necovidových „jipových“ prostorech. Ještě minulý týden přitom měly nemocnice KZ kapacity i na příjem těžkých covidových pacientů z jiných krajů. S tím je ale konec.

Mladí a zdraví

Také v našem regionu už na covidových intenzivních lůžkách leží ve vážném stavu i výrazně mladší pacienti. „Posouváme se do velmi nízkých ročníků. Už zdaleka to není jen skupina sedmdesátníků,“ potvrdila hlavní hygienička KZ Dana Vaculíková. Začalo to už před 14 dny. Vůbec nejmladší pacient, kterého nedávno v Ústí hospitalizovali ve vážném stavu s covidem, měl pouhých 31 let. Přitom se prý podobní mladší pacienti často ani nepotýkají s žádným jiným klinickým onemocněním, než je covid. Na JIP dříve nejčastěji končili s covidem nejstarší senioři, jejichž onemocnění mnohdy končilo fatálně.

V současnosti chtějí vůdčí zdravotníci v kraji řešit kritickou situaci svépomocí. Kdyby bylo ještě hůř, zadní vrátka jsou v rozjednané spolupráci s Německem. „Ale transport by měl být až to úplně poslední řešení,“ míní Chodacki s tím, že ve stavu, v němž někteří pacienti s covidem jsou, ani není podobný přesun vhodný.

Lidé z ministerstva zdravotnictví jednali s Bavorskem a se Saskem koncem minulého týdne. „Německá strana je připravená přijmout naše pacienty, pokud bude potřeba,“ shrnul hejtman Jan Schiller (ANO). Německo má ale pochopitelné podmínky. Například překlad zdravotní dokumentace nebo to, že Česko musí pacienty samo převézt do německého špitálu i zpět. Hejtman upřesnil, že k česko-německé dohodě o transportech by mohlo v případě krize dojít v řádu týdnů. I podle Schillera ale zatím Ústecký kraj zvládne situaci sám.

Další a další pacienti

Jak sdělila mluvčí litoměřické nemocnice Naděžda Křečková, tamní jipová lůžka pro covid pozitivní pacienty jsou plná z 90 procent. Ještě o víkendu v Litoměřicích mohli přijmout pacienty z Děčína a Mostu, ale i Karlovarska. V Kadani je kolem 50 covid pozitivních pacientů. I tady ale každý den přijímají další lidi, kteří potřebují intenzivní péči. „Nejen z okolí, ale pravidelně i z Chebu,“ dodal šéf zařízení Petr Hossner. S JIP na nule včera byli v Žatci. „Zřizujeme další improvizovaná lůžka,“ doplnil ředitel zařízení Jindřich Zetek s tím, že standardní lůžka rozšiřují o část interny. Zetek, který je odnedávna i v čele představenstva KZ, čeká v budoucích 14 dnech další zhoršování situace.

Přesunům covid pozitivních pacientů mezi nemocnicemi v regionu se zhusta věnovali zkraje roku krajští záchranáři. Pak v tom měli pár týdnů pauzu. V poslední době je ale takzvaných sekundárních transportů opět víc. Zároveň záchranáři převážejí mezi jednotlivými zařízeními i necovidové pacienty. „To z toho důvodu, že potřebují uvolnit lůžka pro covidové pacienty,“ vysvětlil mluvčí krajské záchranky Prokop Voleník. Ke covidovým pacientům jezdí sanity v regionu v posledních 14 dnech navrch víc i domů. Průměrně teď záchranáři v regionu nastartují motor 240krát denně.

Pacienti z regionu nejvážněji zasažení koronavirem se obvykle dostávají na Kliniku anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny (KAPIM) v Ústí. Jak nedávno informovala KZ, na jipových lůžkách tam lidé s průměrným věkem 67 let průměrně strávili 13 dní a umírali zhruba ve 27 procentech případů. Od září 2020 do konce tohoto ledna na KAPIM leželo 208 nemocných. Z nich 173 potřebovalo umělou plicní ventilaci. 56 pacientům pomohla samotná kyslíková terapie bez napojení na plicní ventilátor. Devět pacientů v nejtěžším stavu museli napojit na mimotělní krevní oběh.

Nemocniční lůžka v číslech
K 21. únoru 2021 byla kapacita volných arových a jipových lůžek v Ústeckém kraji 10,7 procenta.
Konkrétně zbývalo 8 covidových a 18 necovidových volných lůžek vyhrazených pro intenzivní péči.
Obsazeno bylo tedy 218 lůžek pro nejtěžší pacienty z 244 lůžek, která pro ně měly regionální špitály k tomuto dni připraveny.
Procentuálně nejvíc volných covidových intenzivních lůžek měli v litoměřické (31,3 procenta) a roudnické nemocnici (50 procent).
Žádná volná místa neměli v Kadani a Žatci, ale ani v teplické nemocnici pod KZ s druhým největším množstvím intenzivních lůžek v kraji.
Volná kapacita v regionu největší, ústecké Masarykovy nemocnice, se v tento den pohybovala kolem celkového průměru, byla 10,2 procenta.