Rodiče přivedli děti do litoměřické křesťanské školy naposledy předminulý pátek. V patře vily zdejších metodistů v centru města už byla znát nervozita. Do šatny totiž dolehly zprávy, že vláda zavře všechna školní zařízení i pro ty nejmenší.

Než tady různě staré děti rozdělí na pracovní skupinky, jsou zvyklí si společně popřát dobré ráno. „Děkujeme, že uzdravuješ kamarády, kteří jsou doma v postýlkách. Abychom se, pokud to bude Tvá vůle, všichni ve zdraví setkali,“ pomodlila se v malé útulné třídě učitelka Milena Roubalová. Jména dětí Zachariáš či Eliáš, které odvětily Ámen, napovídají, že jsou i z křesťanských rodin.

Malotřídku si našli také rodiče těch z nich, se kterými je potřeba pracovat víc než s jinými. Jako s druhačkou Adélou, které se zde věnuje asistentka pedagoga. „Dali jsme ji sem ze školy, kde hrají na rychlost. Tady se dětem opravdu věnují. Dohnala, co neudělala v první třídě,“ pochválila Michaela Mališová v šatně, zatímco její dcera i s prvňáky lovili z paměti druhy ptáčků začínající na písmeno D.

Pro děti se speciálními potřebami je zvlášť obtížná on-line výuka, která hraje prim ve vzdělávání už rok. Podle asistentky Marcely Andršové to rodiče zvládnou jen s enormním zápřahem. S žáky se ze zavřené malotřídky zatím spojovali jednotlivě přes aplikaci Jitsi Meet. S kloučkem s dětskou mozkovou obrnou a náběhem na epilepsii to ale přes zrnící monitor vůbec nejde. Učitelka musí instruovat maminku, jak s ním pracovat.

Ve škole se těší na nové žáky. Už teď je ale jasné, že den otevřených dveří 9. března udělají on-line jako ten loňský. „Nafotili jsme cestu do školy a snímky i s videem o našem zaměření pověsili na Facebook,“ popsala ředitelka Hana Kimmerová. S něčím podobným počítají i teď. Andršová věří, že zájemci do školy zavolají. „Rodiče nepotřebují vidět prostory, ale popovídat si s učitelkou,“ míní. Kapacita školy je druhým rokem 20 žáků.

I loňský zápis ovlivnila epidemie. Udělali ho na zahrádce, děti s rodiči si k pohovoru zvali postupně. Nakonec se škole nepodařilo naplnit plánovanou kapacitu. K šesti žáčkům, kteří usedli za lavice 1. září, ale na konci měsíce přibyli dva čtvrťáci, kteří měli problémy v původní škole. Na počtu žáků jsou tu existenčně závislí. „Jsme oproti státním školám dál normovaní na dítě. Čím víc dětí máme, tím máme víc peněz. I těch, ze kterých platíme učitelky,“ vysvětlila Kimmerová.

close Na návštěvě v Křesťanské ZŠ v Litoměřicích info Zdroj: Deník/Jaroslav Balvín zoom_in Na návštěvě v Křesťanské ZŠ v Litoměřicích

Aby si v církevních školách učitelé sáhli na stejné platy jako v těch státních, za to už léta „kope“ Česká biskupská konference (ČBK). „Je tam roční zpoždění,“ shrnul Martin Čech z ČBK. Takže třeba to, že ministr Plaga na podzim vybojoval pro učitele čtyřprocentní nárůst platových tarifů, pocítí ti ze soukromého a církevního školství v peněženkách až od roku 2022.

Jsou tu i další rozdíly. Když ministerstvo školství (MŠMT) loni v létě rozhodlo o víc než miliardě na techniku k distanční výuce, spousta ředitelů po říjnovém zavření škol reptala, že peníze přišly pozdě. A nákup většinou nezvládli včas. Církevní a soukromá zařízení si ale na tyto finance sáhnou až letos. I když dostala od Plagy záruku, že peníze dostanou, ta chudší neměla na nákup notebooků sociálně znevýhodněným dětem rezervy. Přesto si Čech pochvaluje, že ve dvou posledních letech zve MŠMT zástupce církevního školství do konzultačních skupin a snaží se nastavit férový převodový můstek mezi veřejným a církevním školstvím.

Resort připustil, že financování církevního školství funguje odlišným způsobem než u veřejných škol. Čtyřprocentní nárůst platových tarifů se kvůli nastavenému systému u nich projeví až za rok, může to však být i později, nebo vůbec. „Prostředky jsou poskytovány formou dotace (a to normativně) bez stanovených závazných ukazatelů a je na zaměstnavateli (řediteli školy), jakým způsobem objem neinvestičních výdajů rozdělí. Zaměstnanci školy jsou odměňováni mzdou (ne platem), jejíž výše se řídí smluvním vztahem se zaměstnavatelem a manažerským rozhodnutím (tedy nikoli podle nařízení vlády),“ vysvětlila mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Kdykoli tak vláda rozhodne o změně platových tarifů, jedná se o změnu právního předpisu s dopadem do státního rozpočtu, která ale nemá žádný dopad na výši smluvní mzdy. „Toto navýšení se následný kalendářní rok projeví ve výši normativů pro financování soukromého a církevního školství – ovšem je na zaměstnavateli, zda změní výši smluvní mzdy se zaměstnancem,“ konstatovala mluvčí.

Litoměřická křesťanská základní škola má velkou oporu ve svém zřizovateli. Pražští metodisté loni dali na zřízení zatím jediné třídy milion korun. Teď se tady plánují rozšířit. Architektka dokončuje projekt, kvůli kterému obětuje dosavadní byt ve vile bývalý kazatel a dnes vězeňský kaplan. Stavební úřad s razítkem pravděpodobně nebude mít problém. Čeká se jen na hygienu, která má kvůli trasování dost jiných starostí. „Ale snad už během března vyjádření přijde,“ doufá farář sboru Filip Jandovský.

Církevní školy
V České republice je 140 církevních škol a školských zařízení. Církve a náboženské společnosti zřizují 48 základních škol, samostatných či v rámci „souškolí“ včetně speciálních. V jednotkách taková zařízení stále přibývají. Například Českobratrská církev evangelická založila před třemi lety prvostupňovou komunitní základní školu Filipka v Brně. A od září chce v Hejnicích Jednota bratrská rozjet střední školu.