Kliknutím zvětšíteÚsteckou restauraci Johanka najdete nad sídlištěm Mojžíř, což je vyhlášená problémová lokalita. Přesto si tamní rodinný podnik udržel dobré jméno a lidé do něj chodí nejen na pivo, ale hlavně za obrovskými porcemi jídla. „Máme jídla pod stovku, ale i tak jsme zaznamenali drobný odliv lidí. Nicméně hospoda se pořád uživí,“ říká Lucie Běhunková, jejímž rodičům Johanka patří. Lucie ve volném čase vypomáhá, protože rodiče stárnou a tatínek, který stále obsluhuje, kvůli bolesti nohou viditelně kulhá. Právě to, že se jedná o rodinný podnik, může držet ceny relativně nízko. Každý další zaměstnanec je velká položka v rozpočtu.
V Mojžíři nabízí jídla pro veřejnost i školní jídelna, a to za 72 korun. V takové ceně jsou jen základní jídla jako hrachová kaše s uzeninou nebo koprová omáčka s vejcem.
Minimální peníze zaplatíte za jídlo v Mini restauraci v Trmicích. Z nabídky šesti jídel bylo 12. dubna pět s cenou pod sto korun. Srbské rizoto či bramborové šišky s uzeným a zelím stály 88 korun, nejdražší byl masový špíz s bramborem, tatarkou a okurkou za 110 korun. Otevřeno je jen dvě hodiny od 10.00 do 12.00. „Ale frontu mají už před desátou,“ komentuje láci i nabídku Hana Kačalová.
O něco blíž centru, na Masarykově ulici v těsné blízkosti zastávky Beethovenova, stojí hospoda U Kováře. I ve všedních dnech bývá z velké části obsazená. Částečně je to dáno dobrým pivem a pohotovou obsluhou, ale jako všude, tak i tady hraje svou roli cena. Tlačenka s cibulí 100 g za 39 korun nebo jeden utopenec za 45 korun, to je cena za „něco k pivu,“ která v současné době rozhodně není přemrštěná.
Ceny kolem stokoruny nabízí hlavně jídelny
Hovězí pečeně na slanině za 105 korun, vepřové maso v baby karotce s bramborem za 110 korun nebo segedín s knedlíkem za 107 korun. I to najdete v nabídce hotovek v restauraci U Faustů v Roudnici nad Labem. A pokud si tam zaskočíte jen na polévku, tak boršč za 27 korun rozhodně neurazí.
Pod stovku lze poobědvat v litoměřické jídelně na Mírovém náměstí. Je sice skrytá za průchodem v průjezdu, ale nabízí hlavní jídlo za 95 korun. Co si jako hlavní jídlo v této ceně představit? Třeba vepřové žebírko na kmíně s rýží, smažený květák s bramborem a tatarkou nebo klopsy (koule) z vepřového masa s rajskou omáčkou a knedlíkem. Vzhledem k cenám se mezi jedlíky často objevují senioři, ale není vzácností zahlédnout zde i někoho v montérkách.
Jídelna U lázní není jen geografické upřesnění, ale i název místa, kde se i v lázeňských Teplicích levně najíte. Za 95 korun se zde nabízí například zadělávané kuře s rýží, znojemská pečeně s knedlíkem či rýží nebo vegetariánské pohankové rizoto s dýní a tofu. „Chodím tam rád, jednak kvůli ceně, jednak kvůli neskutečně milé obsluze. Potěší i voda s citronem zdarma. A většinou si na tác naložím i zákusek, pečou zde parádní koláče a buchty,“ líčí Michal Jirsa, který sem právě míří za obědem.
Zajímavé je porovnání cen jídel podle jídelního lístku z března 2016, kdy bylo za 56 korun možné poobědvat kuře na houbách s kynutým knedlíkem či rýží nebo francouzské zapečené brambory. Vepřový řízek s bramborovým salátem byl tehdy v ceně 68 korun.
Levně se lze najíst takřka v každém městě. V Lounech si místní pochvalují restauraci U Jíchů, kde se cena hlavního jídla pohybuje kolem 110 korun. „My jsme tam byli spokojení, takže ji s klidným svědomím můžu doporučit. Porce velké a jídlo kvalitní,“ svěřuje se Hana Uldrichová, která je sice rodačkou z Prahy, ale v Lounech prožila většinu života.
„V Děčíně je rozumná nádražka, slušné jídlo za normální ceny,“ říká oslovená patra trampů. „Klasická nádražka starého typu s atmosférou, jak ji mám rád. Průměrné pivo, jednoduchá jídla,“ dodává Zdeněk Beneš.
Mostecká jídelna Archa má sice většinu jídel těsně nad stokorunu, například svíčkovou za 109 korun, ale kdo šetří, ten si dá pečenou vepřovou plec po selsku za 89 korun nebo bezmasé plněné papriky s kuskusem a sýrem za 85 korun.
Ne všude se ale hospodám vaření vyplatí. „To víte, že bych vařila, ale pro koho?“ nadhazuje řečnickou otázku Lenka Fritscheová, která má v nájmu hospodu na nádraží v Úštěku. Aktuálně v ní krom reportéra Deníku čekajícího na vlak seděli u piva ještě dva místní štamgasti. Venku poprchávalo a nevypadalo to, že by se v hospodě měl ještě někdo objevit. „Doma bych byla užitečnější. Vaření, pokud je o něj zájem, je pro hospodu kšeft. O víkendu byly v Úštěku trhy, to jsem smažila bramboráky a pár dalších jídel,“ uzavírá Fritscheová, zatímco si mne popálenou dlaň.
14
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
