Pokuta čtvrt milionu byla příliš pro Lenku Brůnovou. Právě na její jméno je psaná černá stavba na hranici přírodního parku Dolní Poohří. Spekuluje se ale, že nákladný dům ve skutečnosti financoval místní podnikatel. Brůnová se proti rozhodnutí o "flastru" od roudnického městského úřadu z konce roku 2020 již dříve odvolala ke krajskému úřadu. Když odvolání zamítl, podala proti rozhodnutí žalobu u ústeckého krajského soudu. S tou ale neuspěla a v uplynulých dnech soud zamítl i její druhou žalobu ve věci veledomu bez razítka.
Roudnickým se nelíbilo, že žena mezi roky 2019 a 2020 na oranici v katastru Budyně začala se stavbou rekreačního objektu bez souhlasu s vynětím pozemku ze zemědělského půdního fondu. Za přestupek radnice napařila Brůnové pokutu 250 tisíc korun, mohla dostat až milion. Úřadu se nelíbilo ani to, že ignorovala právní normy, související s povolováním staveb. V Roudnici při výměře sankce zohlednili, že se žena pustila do náročné stavby na ploše skoro pět arů, na kterou jen tak někdo nemá.
Podle Brůnové ale úřad rozhodoval nezákonně a šikanózně. A kraj, který Roudnické následně podpořil, zase tendenčně a jednostranně. Jak vyplývá z rozsudku, který má Deník k dispozici, žalobkyně se soudu prezentovala jako nízkopříjmová osoba. „Není natolik bonitní, aby mohla pokutu uhradit. O čemž svědčí skutečnost, že ji byla nucena pod hrozbou exekuce zaplatit na dvě splátky. Pro žalobkyni bylo rozhodnutí finančně likvidační,“ rekapituluje rozsudek obhajobu.
Podnikatel se od stavby distancuje
Soud ale její žalobu zamítl, a to i proto, že v protiprávním jednání pokračovala i po udělení pokuty a dokonce i po potvrzení její oprávněnosti krajským úřadem. „Takovéto jednání lze jednoznačně považovat za přitěžující okolnost pro posuzování deliktní činnosti. A může být považováno za úmyslné obcházení orgánu státní správy a státem chráněných veřejných zájmů,“ uvedl předseda senátu Václav Trajer a shrnul, že soud shledal žalobu nedůvodnou.
Jestli má Brůnová skutečně natolik nízké příjmy, že jí pokuta "zlikvidovala", nelze potvrdit. O ženě se toho z veřejně přístupných zdrojů příliš zjistit nedá. S novináři nekomunikuje. Sdílnější není ani lounský advokát Vladimír David, který Brůnovou v této žalobě zastupoval. „Vůbec vám nebudu odpovídat na jakékoli otázky,“ uvedl s tím, že nemá oprávnění hovořit za své klienty.
Deník již dříve, podobně jako další média, informoval, že v pozadí stavby stojí zámožný podnikatel s auty z regionu M. Š. Ten se teď od věci distancuje. „Co mně je do toho, co mě to vůbec zajímá?“ reagoval na žádost o komentář k zamítnutým žalobám. Že je investorem stavby, ke které při vůbec první návštěvě redakce na místě bryskně přijel a komentoval ji, nyní odmítá. „To žádná moje stavba není a co si kdo o tom myslí, ať si myslí,“ řekl do telefonu. „A ještě jednou tam uvedete moje jméno, okamžitě vás dám k soudu,“ ukončil M. Š. rozhovor.
Zamítli i druhou žalobu
Druhá žaloba, kterou krajský soud ve věci černé stavby na Litoměřicku aktuálně zamítl, se týkala nesouhlasného stanoviska stavebního úřadu v Libochovicích k dodatečnému povolení stavby, které nadřazený krajský úřad také potvrdil. „Soud zamítl žalobu a potvrdil rozhodnutí krajského úřadu. Řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby tedy bylo zastaveno,“ sdělila mluvčí hejtmanství Magdalena Fraňková.
„Vydaným rozhodnutím byla žaloba zamítnuta,“ potvrdila také mluvčí soudu Veronika Suchoňová. V žalobě se Brůnové právní zástupkyně nepokoušela soud přesvědčit, že má černá stavba nárok na existenci. Pouze argumentovala, že žalobkyně dodávala k řízení požadované podklady ve lhůtě a neobstruovala ani nejednala účelově. „Žalobkyně má za to, že došlo k porušení jejích práv,“ tvrdila advokátka.
Přinejmenším proti prvnímu z popisovaných rozhodnutí si může Brůnová podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle insidera z oblasti advokacie jsou kasační stížnosti v českém právním prostředí proti vysokým pokutám za přestupky poměrně běžné. Jde ale o mimořádný opravný prostředek, který tak nemá odkladný účinek. I když i o něj se dá speciálně žádat, ale obvykle neúspěšně.
Rozhodnutí krajského soudu tak nejspíš nabude právní moci. Na tahu jsou tak zase po nějakém čase v Libochovicích, kde ještě před odvoláním Brůnové ke krajskému úřadu a před jejími žalobami plánovali, že nařídí demolici stavby bez razítka. „Počkáme, jestli to nabude právní moci. Pokud ano, tak obnovíme přerušené řízení o odstranění stavby,“ říká k aktuální situaci Dušan Oslej, vedoucí tamního stavebního úřadu.