Ze současné adresy v Dělostřeleckých kasárnách se centrum přesune jen o kus dál, do Wieserova domu. S jeho nákladnou opravou právě finišují dělníci. „Stavba běží bez zásadních omezení, do konce letošního roku bude zkolaudována a předána a my příští rok otevřeme,“ ujišťuje ředitel centra Šimon Krbec.

Genocida
je zločin podle mezinárodního práva, který směřuje k úplné nebo částečné likvidaci vybrané národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny jako takové.

Lidé většinou znají Muzeum ghetta v Terezíně. Přijdou do jeho budovy, zaplatí u kasy a jdou si prohlédnout výstavu. Bude vaše instituce ve Wieserově domě fungovat obdobně?
Půjde o stálou expozici mapující genocidní násilí v historii lidstva doplněnou dočasnými výstavami. Nebude to ale jen klasické muzeum. Budeme se snažit jít modernější cestou, formou virtuální a rozšířené reality a uměleckých instalací. A ve Wieserově domě chceme pořádat i vzdělávací programy o historii Terezína od vzniku pevnosti do konce II. světové války se školními skupinami z Česka i ze zahraničí. Zázemí dostanou v historickém nebo konferenčním sále. Přemýšlíme také o zpřístupnění expozice on-line.

V Dělostřeleckých kasárnách ukazujete virtuální model terezínské pevnosti, na kterém jste spolupracovali se smíchovskou průmyslovkou. Počítáte s tamními studenty a pedagogy i při vzniku nové expozice ve Wieserově domě?
Naše spolupráce bude pokračovat dál. Chceme tam umístit i fyzické modely Osvětimi a dalších míst spojených s genocidou, které v rámci naší spolupráce s pražskou průmyslovou školou vznikly nebo ještě vzniknou. Jenom jedna střední škola by ale nepokryla vše z technologií a uměleckých děl, které ve Wieserově domě chceme. Spolupracujeme na tom s několika umělci, například se spoluzakladatelem umělecké skupiny Ztohoven Romanem Týcem.

Památníky a muzea věnované holokaustu jsou po celém světě, a ostatně i v Terezíně. Vy ale máte širší záběr, věnujete se i dalším genocidám a tomuto druhu násilí jako takovému. Je takto zaměřená instituce ve světě unikátní?
Myslím si, že jsme opravdu první, co se týče koncepce stálé expozice zabývající se genocidním násilím jako univerzálním jevem lidského druhu v celých jeho dějinách. Stávající památníky se věnují jednotlivým historickým případům genocidy, nejvíce skutečně holokaustu, ale i například genocidě Arménů v Osmanské říši, genocidě ve Rwandě nebo v Kambodži.

V roce 2017 český parlament i díky úsilí vašeho centra odsoudil genocidu Arménů Turky během první světové války. Reagovalo na to Turecko nějak?
Samozřejmě negativně, tak jako na každou takovou iniciativu. Podobnou rezoluci naposledy loni přijali v USA. Reakce Turecka bývají velmi intenzivní, jeho diplomacie se snaží takovým symbolickým aktům zabránit vždy ještě předem.

Pouštěli byste se i do mapování podobného útlaku, které podle některých svědectví probíhá v současnosti? Třeba toho údajného čínského na Ujgurech?
Současné genocidy jsou trochu jiný případ než ty už historiky zmapované. Měla by na ně upozorňovat média a komunikovat o nich diplomacie, my k tomu můžeme zajistit určitý odborný servis. Režimy, které tyto zločiny páchají, se je velice dovedně snaží zakrýt. Ať už jde o případ Ujgurů nebo Rohyngiů v Barmě, na který jsme upozorňovali loni.

Rekonstrukce vašeho budoucího sídla, Wieserova domu, měla teď podle starších plánů finišovat. Tak jak to vypadá?
Podle mých informací bude hotovo v polovině léta. Možná, že se to ještě prodlouží kvůli koronakrizi. Stavba ale běží bez zásadních omezení a do konce letošního roku bude zkolaudováno a předáno.

A v ten moment se tam přestěhujete?
Stávající expozici z Dělostřeleckých kasáren včetně virtuální reality budeme přemisťovat postupně. Hlavní část expozice ve Wieserově domě bude ale nově vytvořena až po převzetí. Souvisí s tím i mobiliář a technologie, které pořídíme během letošního roku. Otevřeme někdy v příštím roce, konkrétnější být ale v tuto chvíli nemůžu.

Co bude s uvolněnými prostory v Dělostřeleckých kasárnách?
O využití vnitřních prostor rozhodne sdružení Terezín - město změny, respektive příspěvková organizace Ústeckého kraje, v kterou se má toto sdružení transformovat. Na 90 procent ale na nádvoří kasáren zůstane náš vagon Vlaku Lustig, u kterého v létě pořádáme divadelní festival. Takže ten prostor zcela neopustíme.

O převedení několika pevnostních objektů v Terezíně, rekonstruovaných dříve z evropských peněz, do majetku kraje, protože se o ně město samo nedokáže postarat, se hodně diskutuje. Bude se jednat i o Wieserův dům?
Předpokládám, že Wieserův dům zůstane v majetku města vzhledem k závazkům vůči Evropské unii, která financovala jeho rekonstrukci. Uvidíme, co bude za pět let, tedy po skončení udržitelnosti. Nebude to asi jednoduchá doba, mimo jiné se dá očekávat pokles cestovního ruchu. Budeme usilovat o to, abychom v tom objektu byli co nejdéle, nejen pět let. Bude ale záležet na jednání s městem, případně i Ústeckým krajem.

Nepoznamená financování připravované expozice ve Wieserově domě očekávaná ekonomická recese v souvislosti s koronavirem?
Věříme, že se nás nedotkne tak, abychom museli přistoupit k radikálním krokům. Projekt je naplánován na dobu udržitelnosti, ale s tím, že budujeme něco, co má fungovat delší dobu. Věříme, že nám vyjdou vstříc místní i krajské instituce a že vláda vzhledem ke svému programovému prohlášení, ve kterém se jasně vyjadřuje k záchraně Terezína, svůj slib splní a my budeme moci budovat mezinárodně významnou paměťovou instituci.