Superlativy nešetří badatelé nad fotkou z litoměřického rodinného archivu. Jde o jediný známý snímek zevnitř nacistické podzemní továrny Richard u Litoměřic. Zachycuje německé zajatce na nucených pracích krátce po osvobození.

Litoměřičan Jindřich Ebert o fotce ví už 30 let. Nedávno ji umístil na Facebook, kde si jí všiml badatel Tomáš Rotbauer. „O unikátnosti snímku jsem neměl potuchy,“ přiznává Ebert. Nejvýraznější černovláska na snímku je jeho babička Jana Ebertová rozená Pucholtová. Snímek pochází z jejího foťáku. Dokazuje to film, z něhož má rodina v albu další dobové snímky.

Podle Rotbauera je Ebertova babička na fotce zachycena v hale na trase D spolu s ostatními zajatci pod dohledem sovětských vojáků při demontáži vybavení továrny. Zařízení za tehdejších 120 milionů korun si Sověti odvezli z Československa jako kořist. „Při tom měla platit přísná opatření, co se fotografování týče. Snímek ale vypovídá o tom, že třeba až tak přísná nebyla,“ poznamenal Rotbauer.

Badatel připomíná, že se od 50. let minulého století o historii továrny zajímala StB. Její spisy mluví o tom, že 33. gardový pluk Rudé armády pod vedením majora Sevdučenka odvezl veškerou výrobu na klikové hřídele. Technologii v Richardu ještě předtím nechal nafotit místním fotografem Krejčím, ale s podmínkou, že veškeré fotografie i negativy odevzdá.

Ty by měly být v ruských archivech, Rotbauer usiluje o přístup do nich. Lobboval za to i při listopadové návštěvě ruského generálního konzula v Litoměřicích.

Bádání v ruských archivech

Aby to bylo možné, Michail Leděnev doporučil nejprve zbudovat pomník nebo muzeum u Richardu či v nedalekých kasárnách pod Radobýlem, kde vězni spali. „Pak se dá uvažovat o naší pomoci minimálně při povolení bádat v ruských archivech,“ poznamenal konzul.

Jana Ebertová získala sňatkem s Jindřichovým dědečkem, který byl Němec, říšské občanství. Zemřel v roce 1944 ve službách německé armády. Po osvobození nebyla vdova nasazena pouze na práce do Richardu, ale také v bývalé věznici gestapa v Terezíně. Odsunu Jana Ebertová unikla. V roce 1951 si vzala Čecha, v roce 1974 se narodil její vnuk Jindřich Ebert. Jeho babička zemřela zkraje 80. let minulého století.

Také badatel Roman Gazsi, který se Richardu věnuje od klukovských let, zdůrazňuje, jak je fotografie z Ebertova rodinného archivu unikátní. „Máme kolem 20 fotek z poválečné historie Richardu zvenčí. Zevnitř ale ani jednu,“ zmínil Gazsi.

Snímek se chystá umístit i na internetové stránky k Richardu http://richard-1.com, které provozuje už od roku 2000.

Už teď prý Gazsi z Ebertovy fotografie zevnitř podzemní továrny vyčetl spoustu důležitých informací k Richardu. Ještě víc si jich slibuje od zhlédnutí negativu.

Pokud někdo z čtenářů Deníku vlastní další dobovou fotku z podzemní továrny Richard, má se badateli ozvat na e-mail gazsi@seznam.cz.