V Nových Kopistech zaznívaly nesouhlasy s vaším jednáním při povodních…
Občané Kopist se ohrazovali, že jsem s nimi nekomunikovala. Byli jsme tu ale uvěznění jak na ostrově. Nedostala bych se k nim. Myslím si, že jsem jim byla daleko užitečnější zde, když jsem telefonicky řešila aktuální potřeby, sháněla pomoc, čerpadla. Pomáhat jsem se snažila maximálně. Lidé v Nových Kopistech se mi však už omluvili, že to tak nemysleli. I já se omlouvám, ale jsem přesvědčená, že kdybych za nimi přijela, nebyla bych jim nic platná.

Proč se Kopisty zaplavily?
Staly se v podstatě obětí. Voda natekla od Lovosic, pak se řítila od Terezína z Kotliny přes silnici. Ony samy žádný zdroj vody nemají, ale vždy je někdo vyplaví. Lidem nejvíc vadilo, že se neudělala protipovodňová opatření na Krétě. To je teď jejich požadavek.

Podnikáte nějaké kroky?
V pondělí jsem jednala s ministrem. Dohadovali jsme, zda je možné zřídit ve třetí vlně  protipovodňové zábrany i pro Nové Kopisty. Budu se snažit to prosazovat.

Voda pomalu opadá, kdekdo by řekl, že to nejhorší je za vámi. Jak je to ve skutečnosti?
Právě naopak. Největší práci máme teď. Když voda přitéká, je to takové ticho před bouří. Můžete jen čekat, ruce máte svázané. Ta největší práce, zmatek a úsilí, je právě po opadnutí vody. Proto právě teď je největší vypětí. Odčerpáváme laguny, zajišťujeme přístup k domovům, nasazujeme  psychology. Až zajistíme lidská obydlí, přesunou se hasiči na zahrádky.

Jaká je teď situace?
Chaos na vesnicích pomalu utichá. Dnes jsem konečně našla čas a objížděla všechny vesnice, rozvážely se vysoušeče  – i do Nových Kopist.