Zatmění Slunce, které proběhlo kolem poledního v úterý 25. října, nebylo nijak výjimečné. V našich zeměpisných šířkách bylo v době kulminace zakryto zhruba 40 procent slunečního kotouče. Nejen v Litoměřicích, ale například i na Ústecku či Liberecku byla obloha částečně zakryta mraky, které pozorování a případné fotografování znesnadňovaly.

Nejstarší fotografie zatmění Slunce.Nejstarší fotografie zatmění Slunce.Zdroj: Berkowski /nwikipedia commons / volné díloObecně není střední Evropa na pozorování úplného zatmění Slunce ideálním místem, častěji za ním astronomové a astrofotografové vyjíždění do světa. V Praze se Slunce úplně skrylo naposledy 12. května 1706 a nejbližší takový jev bude možné pozorovat až za více než století. Přesně 7. října 2135. Zato ve Španělsku bude možné tento unikátní jev pozorovat už za čtyři roky.

Zatímco dnes tento astronomický jev nikoho nevystraší, v minulosti budil děs a hrůzu. Pravděpodobně první písemný záznam o zatmění Slunce uvedený v čínské kronice má poněkud morbidní souvislost. V Číně se věřilo, že zatmění Slunce má na svědomí saň, která ho polkne, ale dá se zahnat bubny a píšťalami. Dvorní astronomové Chi a Ho se ale v den zatmění opili a císaře před blížícím se předpovězeným zatměním nevarovali. „Hi a Ho v důsledku toho přišli o hlavu,“ napsal v roce 1970 New York Times.

Částečné zatmění Slunce
Nepropásněte dnešní zatmění Slunce. Bude jen částečné, přesto si chraňte zrak

Řecký historik Herodotes udává, že zatmění v roce 585 před Kristem přimělo válčící Médy a Lýdijce, aby zastavili vzájemné boje. Jinému vzdělanému Řekovi, astronomu Hipparchosovi, mělo zatmění Slunce posloužit jako pomůcka k vypočtení vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Určil, že se jedná o vzdálenost zhruba 429 000 kilometru, což je jen o 11 % více než vzdálenost, která je udávaná dnes.

Špatné znamení

Náhlý chlad a šero během zatmění byly dávány do souvislostí se špatnými znameními. Tuto víru posílila smrt krále Jindřich I. v roce 1133, který zesnul nedlouho po zatmění. Teprve po astronomickém vysvětlení úkazu došlo k ústupu paniky.

První fotografii sluneční korony během zatmění se podařilo udělat pruskému fotografovi jménem Berkowski v roce 1851.