Návrh na ukončení ambiciózního projektu a vrácení padesátimilionové dotace od Státního fondu životního prostředí posvětili na posledním zasedání zastupitelé. Plánů na výstavbu nových bytů v kasárnách se však město zcela vzdát nechce.

Mluvčí litoměřické radnice Eva Břeňová informovala, že nový návrh počítá s náhradní variantou, která by město tolik finančně nezatížila. „Za žádostí o zrušení Smlouvy o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí stojí skutečnosti, jež městu znemožňují realizovat stavbu první energeticky aktivní veřejné budovy v České republice,“ uvedla Břeňová. Starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč doplnil, že v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19 radnice zaznamenala významný propad v daňových příjmech. „Město je proto nuceno významně omezit investiční výdaje. Bylo by nezodpovědné zatížit ho zhruba stomilionovým úvěrem,“ poznamenal.

Půjčku by si totiž Litoměřice na uskutečnění projektu vzít musely. Samotná státní dotace by náklady nepokryla. „Mezi další komplikace, které se v průběhu realizace stavby objevily, patří také výskyt azbestu. Druhá, mnohem složitější a těžko napravitelná záležitost, je špatná statika celé budovy,“ vysvětlil starosta na zasedání. Výše uvedené problémy s narušenou statikou se objevily až při bouracích pracích a projekt s nimi nepočítal. „Objekt stavěla armáda svépomocí a pro přípravu projektové dokumentace neexistovaly relevantní podklady,“ doplnila mluvčí města.

Odstranění těchto problémů by ohrozilo časový harmonogram projektu a výrazně by navýšilo i celkové náklady.

Vzhledem k tomu, že město Litoměřice už do projektu vložilo několik milionů korun, hledají zástupci radnice cesty, jak nyní s torzem budovy naložit. „Je potřeba provést demolici a na stejném místě postavit bytové domy, které budou zhruba stejného charakteru jako domy v ulici Karla IV.,“ nastínil představu litoměřický místostarosta Karel Krejza. Realizovat stavbu by měl podle vedení města investor, který koupí pozemek formou dražby a zajistí demolici torza a následně výstavbu bytových domů v souladu s představou městského architekta. „Pojistkou pro dodržení projektu odpovídajícího představám zastupitelů má být uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. K nabytí vlastnických práv by tedy došlo až po úspěšné realizaci stavby,“ dodala Eva Břeňová.

Původní záměr soběstačné budovy počítal s tím, že v něm najdou bydlení především mladé rodiny.