Žně v regionu přešly do druhé poloviny, a zemědělci tak už mohou předpovídat jejich výsledek. Letos to podle nich nebude žádná sláva. „Je to špatné, propad ve výnosech u nejvíc pěstované ozimé pšenice proti loňsku odhadujeme na víc než jednu tunu z hektaru. Lepší to není ani u jarního ječmene. Jenom řepka olejná, která patří mezi hlouběji kořenící plodiny, překračuje loňský průměr,“ říká předseda Agrární komory Litoměřicka Miroslav Novák.

V boji se suchem toho zemědělci v nížině od Řípu po Hazmburk mnoho nenadělají. Vysychání půdy lze zmírnit snad jen jejím hlubším nebo jemnějším zpracováním a zvýšením obsahu organické hmoty, která dokáže část vláhy vázat. „My jsme v předchozích letech pro zachycení vody v krajině vybudovali pod obcí rybník, ze kterého napájíme kapkovou závlahou ovocné stromy pod Hazmburkem. V současné době ale nezavlažujeme, přítok do vodní nádrže je minimální a my musíme přednostně zachovat odtok vody do potoka,“ doplňuje kolegu ředitel ZD Klapý Otakar Šašek.

Příklad z Klapého odpovídá opatřením, která doporučuje v koncepci hospodaření v krajině česká vláda. V jiných částech kraje zemědělci spolu s obcemi a zájmovými spolky budují v polích zelené pásy s remízky či biokoridory, které přispívají k zadržení vláhy v krajině.

Stát nabízí zemědělcům dotace na závlahové systémy, nově i na takzvané kapkové závlahy, které šetří vodu, když ji dovedou přímo ke kořenům každé rostliny. Kapkovou závlahu využívají i pěstitelé chmele - například Polepská blata v Polepech, Antonín Alt v Kozlovicích nebo Zemědělská společnost Slatina pod Hazmburkem.

Málo vody pro zeleninu

Závlahy se v zelinářské oblasti Litoměřicka využívají už přes 50 let, systém tvoří čerpací stanice a nádrže, ze kterých se voda vede na pole samospádem. Největší pěstitel zeleniny v Ústeckém kraji, společnost Agrokomplex Bohušovice nad Ohří, obhospodařuje jeden takový systém na 3500 hektarech polí.

„Za den dokážeme zavlažit až 50 hektarů polí. Závlahy jsou v provozu téměř nepřetržitě, 24 hodin denně na 700 hektarech se zeleninou, zalévali jsme i cukrovku, obiloviny a krmné plodiny, přesto to k dosažení uspokojivé úrody nestačilo. Letos sehrálo důležitou roli teplo, které narušilo proces růstu plodin. Příkladem je hrášek, který vzešel o dva týdny dřív. Poté jeho vývoj zbrzdilo sucho, nasadil pouze polovinu lusků, a proto jsme sklidili poloviční úrodu, o dvě tuny méně než jsme počítali,“ uvádí ředitel společnosti Ivo Kadeřábek.

Klimatologové varují, že podobné počasí jako letos bude v Česku stále častější. Je to s nedostatkem srážek a tím i úbytkem vody v Evropě tak zlé, jak se tvrdí? „Ano, stoupá teplota a tím i výpar, zatímco objem srážek zůstává stejný. Důsledkem je větší četnost a délka suchých period,“ říká vedoucí doksanské observatoře Českého hydrometeorologického ústavu Martin Možný.

Potvrzuje to pokles měřených hodnot půdní vlhkosti na observatoři. „V posledních 20 letech skutečně pozorujeme, že vody kontinuálně ubývá v mělkých vrtech. Bez ohledu na to, jaká je sezona, voda se nedostává do spodních vrstev. Je to způsobené i kratším zimním obdobím a poklesem sněhové pokrývky, která je v nižších polohách stále vzácnější. Dlouhodobé předpovědi navíc napovídají, že zimy se sněhem budou stále vzácnější,“ dodává Možný.