Loňské oslavy 100 let od založení Československa byly podnětem ve městech a obcích pro obnovu památníků, které připomínají oběti první světové války. Ani v litoměřickém okrese nebylo místa, do kterého se po válce z bojišť nevrátili místní muži či chlapci. Výjimkou je město Bohušovice nad Ohří, kde se z té doby nezachoval žádný památník. Dluh obětem za uplynulých 100 let částečně splatili radní alespoň odhalením pamětní desky ve vstupu do radnice.

Město v loňském roce mazalo ještě jeden rest z minulosti, o jeho existenci ovšem jeho představitelé ani netušili. V katastru města, v těsné blízkosti terezínských hřbitovů, jim byl v roce 2017 připomenut vojenský hřbitov. „Musíme přiznat, že jsme o něm nevěděli. Oznámení o povinnosti se o něj postarat k nám přišlo na základě iniciativy laických a posléze i profesionálních památkářů a nařízení Krajského úřadu Ústeckého kraje. Přitom válečné hroby v něm byly zařazeny do evidence Ministerstva obrany až v srpnu 2018,“ říká současná starostka Kamila Čvančarová.

Vojenský hřbitov museli zaměstnanci města doslova vysekat z džungle náletových dřevin. „Upravili jsme terén, z kterého vystupují hroby a několik rozbitých náhrobků. Objevili několik hrobů ještě z 60. let minulého století, do kterých byli pochováni nebožtíci ze sousedního Terezína. Nejcennější však je centrální mohyla a pietní místa, kde je pohřbeno 14 vojáků účastníků rumburské vzpoury, kteří zemřeli na následky věznění v Terezíně,“ doplnil vedoucí odboru správy majetku města Jaromír Dušek.

Bohušovičtí obdrželi z Rumburku text, který se stal podkladem pro vytvoření pamětní desky, jež je připevněna u vstupu do hřbitova a informuje návštěvníky o rumburské vzpouře a udává jména zde pohřbených vojáků. „Zatím chceme udržovat plochu hřbitova a zabránit dalšímu zarůstání vegetací. Opravili jsme nejvíce zdevastované části zdi, vyměnili vstupní bránu. Máme zpracovanou studii na celkovou rekonstrukci hřbitova. Chceme udržovat a upravovat zeleň vlastními silami, bez dotace.“ dodává starostka.

Opravená kaple v Charvatcích

S opravami hřbitovů a památek mají větší starosti malé obce. Pokud jsou však jejich akce projektově připravené, mohou s žádostmi o dotaci úspět. Příkladem je obec Martiněves, která v uplynulých dvou letech dokázala opravit kapli sv. Prokopa v místní části Charvatce a přilehlý hřbitov s márnicí. Náklady na opravu kaple činily 6,2 milionu korun, ale díky dotacím obec ušetřila víc než třetinu vynaložených prostředků. „Dotace jsme čerpali z několika výzev, ale největší část poskytlo Ministerstvo zemědělství. Kapli jsme otevřeli loni u příležitosti 100 let republiky a od té doby se v ní uskutečnilo několik kulturních akcí. Vedle koncertů poslouží i ke svatebním obřadům,“ uvedl starosta Martiněvsi Luboš Tydlitát. Hřbitov v Charvatcích je pietním místem nejen pro obyvatel čtyř místní částí obce, ale také pro sousedy ze Mšeného – lázní.

Čerpat dotace na opravu památek se snaží i Lovečkovice. „O podání žádosti k výzvě Ministerstva pro místní rozvoj jsme uvažovali, ale v současné době máme už zpracovanou jinou žádost, a to o dotaci z fondu Ústeckého kraje na opravu křížku v katastru místní části Hradiště. Ten je součástí loni otevřené naučné stezky, zbylo z něho torzo, které potřebuje nový podstavec z pískovce i litinový kříž,“ říká starosta Lovečkovic Radek Černý. Nejvýše položená obec na Litoměřicku pečuje o kapličky v místních částech Levínské Petrovice a Náčkovice, které prošly rekonstrukcí před deseti lety, a o hřbitov v Touchořinách. Druhý hřbitov v Mukařově, kde se před lety zřítila zvonice, je v majetku církve.

Stát podporuje různými dotacemi obnovu prostoru venkovských hřbitovů, kaplí, kapliček, márnic, soch, božích muk či křížků. Dosáhnout na ně mohou obce, které mají projektovou připravenost. Podání žádostí je totiž často vázáno doslova šibeničními termíny. Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova vyhlásilo výzvu k podávání žádostí o poskytnutí dotace v dotačním titulu Obnova drobných sakrálních staveb a hřbitovů do 28. února. Ještě s kratším termínem, a to do 22. února, musí počítat žadatelé, obce do 2000 obyvatel, o dotaci na údržbu a obnovu památných staveb a objektů s kulturně-historickou hodnotou u Ministerstva zemědělství.