Slavnostního aktu se vedle místního faráře zhostil biskup litoměřický Jan Baxant. „Dlouholetý výzkum byl dílčími kroky v této lokalitě zahájen již v roce 2013. Práce obsahuje velké množství zcela nových zjištění i zajímavé pohledy rozdílně profesně zaměřených badatelů na totožný objekt zájmu,“ řekl jeden z autorů knihy Jakub Pátek, který působí na katedře historie Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

13členný autorský kolektiv, například včetně šéfa městského archivu v Ústí nad Labem Petra Karlíčka, navázal na obdobnou knihu věnovanou Milešovu na Lovosicku. „Do budoucna připravuje obdobné zpracování také pro další lokality v Českém středohoří,“ upozornila mluvčí ústecké univerzity Jana Kasaničová.

Opravy levobřežní opěrné zdi Úštěckého potoka v úštěcké Údolní ulici jsou po zhruba roce hotové.
FOTO: Opraveno. Nábřežní zeď v Úštěku je po roce hotová

Záchraně památky, před kterou se akce uskutečnila, se od roku 2012 věnuje Spolek pro Zahořany. „Rekonstrukce probíhá po malých krůčcích,“ sdělila Karolína Štědrá ze spolku. Akademici univerzity Petr Hrubý a Kamil Podroužek pak zájemce provedli vesnicí a představili další jedinečné památky včetně zámku.

O čem je nová kniha s názvem Zahořany - cesta časem a prostorem
Kolektivní monografie se věnuje venkovské lokalitě Zahořany nedaleko Litoměřic. Až do 19. století představovaly správní centrum rozsáhlého panství, jehož sídla byla roztroušena v severovýchodní části Českého středohoří.
V první části zvou autoři čtenáře nejprve na cestu sedmi stoletími historického vývoje Zahořan: zaměřují se zejména na osobnosti nejvýznamnějších feudálních držitelů a na dějiny obce po zániku patrimoniální správy, ale také na otázky ekonomického fungování někdejšího panství, duchovní správy a školství.
V druhé části se čtenář může vydat na retrospektivní cestu prostorem Zahořan: nejprve je představena podoba zdejší kulturní krajiny a urbanistický vývoj vsi, v níž jsou dodnes dochovány zajímavé objekty tradičního venkovského stavitelství.
Detailní pozornost je věnována dvojici nejvýznamnějších zahořanských památek. První z nich je kostel Nejsvětější Trojice vytvářející výraznou dominantu vsi – prozatím nedoceněná perla raně barokní architektury výrazně nadregionálního významu.
Tou druhou je zahořanský zámek, v jehož podobě se zajímavě odráží složitý stavební vývoj od doznívající renesance až po období klasicismu. V rámci širšího kontextu jsou zde připomenuty také pražské paláce patřící v minulosti zahořanským držitelům.
Cestu prostorem Zahořan uzavírá přehled zdejších drobných sakrálních památek.
Zdroj: UJEP