Navíc je první v Česku díky uplatnění termofilní reakce, při které se mírným zvýšením teploty dosahuje vyšší účinnosti. Družstvo se nemusí obávat, že by mu k provozu bioplyny nestačila vypěstovaná kukuřice na siláž.

Zkušenosti z provozu stanice prezentoval na dvoudenním celostátním semináři v Praze mechanizátor družstva František Němec, který ji má pod palcem a zítra účastníky provede ve Lkáni exkurzí. „Za loňský rok naše bioplynová stanice dodala do sítě 4 773 megawatt elektřiny. Podařilo se nám snížit vlastní spotřebu elektřiny a postupně zvyšujeme využití tepla, které vzniká při spalování plynu v agregátu. Máme postavenou sušárnu, ve které se po připojení teplé vody budou dosušovat obiloviny a jiné produkty," říká František Němec.

Bioplynová stanice ve Lkáni

Další technologií, která by význam bioplynové stanice posílila, je hygienizace. To je proces, při kterém se zahříváním na 75 stupňů Celsia po dobu 45 minut zničí choroboplodné zárodky z fekálií. Ty pak lze za určitých podmínek využít k hnojení polí. Bioplynová stanice, která produkuje teplo, jím může tuto technologii zásobovat.

„Chceme se pokusit získat dotaci na rozšíření bioplyny o toto zařízení. Máme spočítáno, že investice do hygienizace by nás přišla na zhruba deset milionů korun, přičemž pět obcí, které by měly o tuto službu zájem, má spočítáno, že by je výstavba čistíren a kanalizace stála téměř 100 milionů korun. Obce mají nízké rozpočty a na investice by těžko dosáhly. Jejich obyvatelům by likvidace fekálií tímto způsobem přinesla ještě jednu výhodu, odpadlo by jim placení stočného, které by bylo patrně vyšší než odvoz k hygienizaci. Nám by tento způsob likvidace fekálií při maximálním využití tepla přinesl možnost navýšení výkupní ceny jedné kilowatthodiny až o 40 haléřů. Vedle toho, že pomůžeme lidem v katastrech, kde hospodaříme, se určitě zlepší kvalita vody v potocích, kam mnozí lidé často fekálie vypouštějí," vysvětluje ředitel Zemědělského družstva Klapý Otakar Šašek.