Zkouška proběhla i v tunelu Prackovice, který od tunelu Radejčín odděluje jen most. Lišila se v něčem?
Ano, vzduchotechnika ve druhém tunelu totiž není umístěná přímo v tubusu, ale v propojce mezi tunelovými troubami. Tunel je totiž tak krátký, že předpisy odvětrávání přímo v tubusu nevyžadují a není to ani potřeba. Zkouška je tady proto zaměřená na to, abychom se ujistili, že kouř nepronikne do tunelové propojky a do druhé tunelové trouby. Zkoušky v obou tunelech jsou podmínkou pro uvedení do provozu.

Jak se vůbec přijde na to, že v tunelu hoří?
Pomocí kamerového a detekčního systému, který zachycuje vše, co se v tunelech děje. Na snímaném obrazu rozpozná kouř a tedy i požár. Kamery ale dovedou rozpoznat i nejrůznější překážky v tunelu, zda auta stojí, jedou rovně nebo naopak v protisměru. Rozeznají také, kdy se v tunelu pohybuje člověk a kdy zvíře.

Jak zkoušky hodnotíte?
Výsledky jsou podle mě pozitivní, zkouška splnila to, co jsme čekali. V době, kdy vznikl požár, foukalo v tunelu nesprávným směrem tři metry za sekundu a vzduchotechnika tyto tři metry dokázala otočit do opačného směru asi za dvě a půl minuty, což je dobrý výsledek. Podstatná je také sebeevakuace, tedy čas, za který se lidé dokážou dostat z tunelu do chráněného místa. Obvykle se udává do pěti minut.