Děčín patřil k městům, která nejvíce využívala možnosti vybrat lokality, do kterých nebude možné posílat doplatky na bydlení pro nově nastěhované. Šlo o velkou část Podmokel nebo Starého Města, Krátkou ulici nebo část Čsl. partyzánů. „Bezdoplatkové zóny sice neřešily vše, ale hodně pomáhaly. Nyní budeme muset hledat s kompetentními institucemi, jako je městská policie, republiková policie, sociálka nebo úřad práce cestu, jak omezit obchod s chudobou,“ říká děčínský primátor Jiří Anděl. Podle jeho slov Děčín už několik let navrhuje zpřísnění a zpřesnění legislativy upravující vyplácení sociálních dávek. Uvítal proto iniciativu Ústeckého kraje, který vládě zaslal návrh zákona o sociálním bydlení a o dávkách na bydlení.

Jednou z nejproblémovějších lokalit v Ústeckém kraji je sídliště Janov v Litvínově.

Také toto město na Mostecku možnosti vyhlášení bezdoplatkových zón využilo. „V tomto směru žádné jiné řešení není, obce obecně v této problematice moc nástrojů nemají,“ myslí si litvínovská starostka Kamila Bláhová. Stejně jako v jiných městech s problémovými lokalitami, i v Litvínově využívají práci asistentů prevence kriminality nebo nízkoprahová centra. Ta ale neřeší častou migraci lidí, kteří na jednom místě mnohdy bydlí jen dva nebo tři měsíce.

Rozsudky a rozhodnutí mají nově vydávat roboti
Spravedliví roboti. Umělá inteligence řeší pokuty za parkování i soudní spory

I krajského města se citelně dotkl konec fungování bezdoplatkové zóny. Ta totiž platila v celém Ústí nad Labem. Podle náměstka ústeckého primátora Martina Hausenblase vzniká problém migrujících chudých lidí tehdy, pokud jsou na daném místě nízké ceny nemovitostí. „Ústí má dlouhodobě strukturální problémy. Jediná cesta jak to změnit je, že zbohatne. To je úkolem vedení města,“ tvrdí Hausenblas. Ke zbohatnutí vede podle ústeckého vizionáře cesta vystoupením ze současného dopravního stínu. Město je už nyní napojené na dálnici, dalším stupněm má být napojení na vysokorychlostní železnici.

Zrušení zón ale dopadlo i na menší města. Například Krásná Lípa, ve které žije zhruba 3 500 lidí, zakázala vyplácení doplatku na sedmi adresách ve městě. „Díky tomu jsme mohli dlouhodobě pracovat s těmi lidmi, byli zastabilizovaní,“ přibližuje hlavní výhodu zón krásnolipský starosta a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska Jan Kolář. Podle jeho slov se budou muset města ještě více zaměřit na sociální práci ve vyloučených lokalitách a v problémových rodinách. „A budeme čekat, zda se politická reprezentace vzmůže na systémové řešení například v podobě cenových map a zastropování dávek podle místně obvyklého nájemného,“ dodává Kolář.

Bezdoplatkové zóny zasáhly například ubytovnu Modrá v Ústí nad Labem, Střekově
Soud rozhodl správně, byznys s chudobou jel i bez doplatků, zní z měst

Bezdoplatkové zóny zavedla novela zákona o pomoci v hmotné nouzi v roce 2017. Možnosti zřízení takových lokalit začala využívat města především na severu Čech, která trpí sestěhováváním chudých lidí z nejrůznějších koutů republiky. Nejčastěji ze středních Čech nebo z Prahy.

Po změně zákona nemohl stát vyplácet doplatky na bydlení v místech, kde je například zvýšená kriminalita nebo je v nich zvýšený výskyt jiných sociálně patologických jevů. Obce v Ústeckém kraji společně s těmi z Moravskoslezského této možnosti využívaly nejčastěji. Přišly o ni na konci srpna, kdy Ústavní soud rozhodl, že takový postup je v rozporu s ústavou. „Nedovoluje individualizované rozlišení mezi skutečnými původci sociálně nežádoucích jevů (spojovanými s tzv. sociální turistikou), jejichž koncentraci mají napadená ustanovení předcházet, a ostatní, s obcí spojenou populací, nacházející se v postavení oběti těchto jevů,“ řekl při vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Jiří Zemánek.