Zajímavosti o pevnosti se objevují při bádání písemností, které jsou uloženy v Ústředním vojenském archivu (ÚVA) Vojenského historického ústavu.

Po povodni v roce 2002 se začalo na městském úřadu pátrat po archiváliích, především po plánech, jež by umožnily získat podrobnosti o pevnostním systému. Vědělo se, že existovaly, protože o městě bylo vydáno několik publikací, které ji popisují, ale nejdou do podrobností. Pátrání po plánech zavedlo badatele do ÚVA.

„Archivní fond Terezína je tu shromážděn ve 425 složkách a obsahuje přes tisíc plánů. Není zatím odborně zpracovaný a podle archivního zákona není přístupný veřejnosti. Ústav nám však v rámci spolupráce a v souvislosti se startem projektu obnovy historických památek vyšel vstříc, poskytl nám výjimku a umožnil pořízení kopií plánů a některých písemností v elektronické podobě, což nám umožňuje jejich studium přímo v Terezíně," vysvětluje Miloslav Kubíček, ředitel Zájmového sdružení právnických osob Terezín – město změny.

Materiály zahrnují i paměti generála Pellegriniho o obraně pevnosti Terezín. Jejich studium je malým dobrodružstvím protože texty rodilého Itala byly psány ve francouzštině a poté přeloženy do němčiny.

„Paměti generála jsou vlastně detailním návodem k obsluze pevnosti, a to od chvíle, kdy se zjistí, že protivník za západní hranicí se připravuje k pochodu. Popisuje předpokládané směry útoku a postup při dobývání pevnosti. Plány byly dlouhá léta přísně tajné, zvlášť tajné byly popisující postupy obrany, jakým způsobem se brání jednotlivé prvky pevnosti, kdy se budou odpalovat miny a kdy se uplatní vodní manévr. Právě ten byl velmi důležitý, Pellegrini upozorňuje, aby ještě před příchodem nepřítele nebyly zaplavovány příkopy a kotliny, protože tím si obránci sami zkomplikují život. Dokument byl tak tajný, že se zřejmě nedostal ani do rukou velitele pevnosti generála Konráta, který ji v roce 1866 připravoval na obranu před Prusy, nebo ho vůbec nečetl. Jinak by neudělal osudný první krok a nechal zatopit příkopy a kotliny," dodává historik Jiří Hofman.

Vodní příkopy se podle Pelligriniho návodu měly zaplavit vodním manévrem až v době, kdy nepřítel přes ně začíná stavět přechody. Mohutná až třímetrová vlna vody z Ohře měla po otevření stavidel strhnout vše, co jí stálo v cestě. Generál hrabě Karel Pellegrini je považován za autora plánů pevnosti Terezín. Sídlil ve Vídni a vlastní stavbu řídil plukovník inženýr Karel Niklas, svobodný pán von Steinmetz.

Oba byli vynikajícími staviteli a z Terezína vytvořili unikátní dílo s důmyslným vodním systémem, při jehož plném využití se pevnost mohla stát ostrovem v rozlehlé vodní nádrži. Bohužel, za takové situace nemohla posádka plnit svůj další úkol, provádět výpady proti nepříteli a oslabovat jeho sílu pro další postup. Kdo ví, jak by dopadla bitva u Kolína a Hradce Králové, kdyby terezínská posádka dokázala zbrzdit a oslabit Prušáky.

Mohlo by vás zajímat: Rekonstrukce bývalého litoměřického pivovaru má pokračovat, čeká se na dotaci

Připomeňte si: FOTO: Josefínské slavnosti v Terezíně 2016