Od oslav vzniku Československa uplynul rok a půl, souběžně s ním si lidé připomenuli i konec první světové války. Zatímco veteránům té druhé se věnuje patřičná pozornost, na jejich předchůdce se zapomíná. V obcích na Litoměřicku přitom bylo mnoho rodin, které marně čekaly na návrat svého vojáka z fronty Velké války.

Památku padlých připomínají pomníky. „Snažíme se je zdokumentovat, zatím jsme v první etapě navštívili necelou pětinu míst. Někde pomníčky obětem Velké války zcela zmizely. Je to hlavně v místech, kde žilo německy mluvící obyvatelstvo, které bylo vysídleno. Noví osídlenci po roce 1945 v návalu nenávisti likvidovali vše, co zavánělo němčinou. Tak byl zabetonován památník v Liběšicích, k zemi šla stejná díla na Úštěcku a Štětsku,“ popsal regionální badatel Václav Sedlák, který plánuje na toto téma vydat knihu.

Tradiční masopustní veselí na vsi.
OBRAZEM: Masopustní průvod se v sobotu prohnal Lukavcem

Jinde mementa zůstala, určující totiž bylo podle něj cítění lidí. Památníky, kde jsou jména mužů ze smíšených rodin, se zachovaly v Želechovicích, v Tlučni či Hlinné. V jiných obcích se památka obětí Velké války připomíná bezejmennými deskami, jako například v Doksanech, Křešicích či Mnetěši, kde údajně původní poškozená deska dosud existuje.

„Bádání o událostech před více než 100 lety je v řadě míst složité, chybí pamětníci, fotografie, někde i obecní kroniky. Každý pomník a každé jméno na něm vyryté má svůj příběh. Dozvídáme se, že v Brňanech museli hned v prvním roce války narukovat přes terezínskou posádku všichni záložníci ve věku do 36 let,“ popsal Sedlák.

Hospodáři vydali pro armádu nejlepší koně, které armáda okamžitě odeslala na srbskou frontu. Na bojištích zahynulo nebo se stalo nezvěstnými 20 brňanských mužů. Obec pro ně nechala ze sbírky v roce 1922 postavit pomník. „Domů se vrátilo 13 legionářů - osm z Ruska, čtyři z Francie a jeden z Itálie, posledním byl 15. května 1924 Václav Smetana,“ vylíčil badatel.

Desítky mužů z Brozan nebo Budyně

Z Brozan nad Ohří padlo na bojištích 1. světové války 28 mužů, perzekuce v době fašistické nadvlády nepřežilo 38 obyvatel. Brozanští nechali u příležitosti oslav 100. výročí vzniku ČSR pomník na náměstí za 230 tisíc korun zrekonstruovat. V Budyni nad Ohří přišlo o život 56 mužů, k nim přibylo dalších 33 ve čtyřech místních částech.

„K jubileu republiky jsme rekonstruovali ve městě pomník T. G. Masaryka, u kterého jsou jména všech obětí válek. Ještě dřív jsme v Břežanech nad Ohří obnovili památník při rekonstrukci sousední kaple. Letos máme v plánu zajistit zubem času poškozený památník v Kostelci nad Ohří,“ přiblížil budyňský starosta Petr Medáček.

Mladý včelař Kamil Valenta chová včely v Držovicích a na Lhotsku u Úštěka.
Včelař Kamil Valenta: Šlechtím hodná včelstva, která nejsou agresivní

Oběti Velké války byly obrovské, pocítily to hlavně malé obce. „Při součtu jmen bylo na zatím 41 identifikovaných památnících spočítáno přes 700 padlých, to je jedna velká obec. Například do Račiněvsi se z fronty nevrátilo 30 mužů, mezi nimi byli čtyři chlapi a chlapci z rodiny Černých, kteří měli život před sebou, nejmladšímu bylo 18 let. Podlusky měly 33 obětí, Horní Beřkovice 32, Libkovice pod Řípem 23, Bechlín 25, sousední Předonín 21, podobně Dolánky nad Ohří, Rovné a Radovesice,“ vyčíslil Sedlák.

Badatel pátrá dál a bude vděčný za každou informaci. Můžete ho kontaktovat na vasasedlak@seznam.cz.