Někdy chodíme denně kolem památných míst a přestaneme je vnímat. Možná se to leckomu stane i s litoměřickými bustami José Rizala a Ferdinanda Blumentritta v parkánu a na hradbách.

Jak se tihle výjimeční muži mohli potkat, v době, kdy nejrychlejším sociálním médiem byl dopis? Stála za tím náhoda i neobyčejně rozvětvené aktivity obou osobností.

Dne 13. května 1887 přijela do Litoměřic neobvyklá návštěva vlakem z Drážďan. „José Rizal doprovázený dalším významným Filipíncem, Máximo Violou, vystoupil na litoměřickém nádraží, tam, kde je dnes kavárna Káva s párou a setkal se se svým přítelem Ferdinandem Blumentrittem,“ uvedla Ilona Kotyzová ze Státního okresního archivu v Litoměřicích.

Žáci ZŠ Ostrovní Štětí s pamětnici Janou Doležalovou a pedagožkou Alenou Galuščákovou.
Tanky před domem a trouba Palach. Pamětníci popsali školákům dějiny svýma očima

„V té době musela působit návštěva velmi exoticky, před tím tu nikdy žádný Filipínec nebyl,“ usmála se Kotyzová a dodala: „Přestože spolu oba muži strávili pouhé čtyři dny, stali se duchovními dvojčaty a pouto mezi nimi muselo být velmi silné.“

Jak je silný tento příběh, dokládají četné památky s odkazem na oba muže. V Litoměřicích i na Filipínách. V Litoměřicích se můžeme procházet v parkánech José Rizala a najdeme tu jeho bustu. Kousek dál, v ulici Na Valech, je i Blumentrittova busta.

Existuje tu Blumentrittova a Rizalova bašta, která je součástí historického opevnění. Historickou návštěvu pamatuje dům U Černého orla, v němž Rizala přijal litoměřický starosta a bývalý hotel Rak, kde byl José Rizal ubytován.

Vizualizace vítězného návrhu Marcely Steinbachové s dominantní vstupní přístavbou muzea, návrh je od amerického architekta Stevena Halla.
To bude krása! U muzea ghetta postaví zářící věž. Bude to maják naděje, věří

Oblastní archiv disponuje písemnostmi obou mužů. Filipínské město Calamba je partnerským městem Litoměřic. „Když do Čech dorazí oficiální Filipínská delegace, často směřuje do Litoměřic a zajímá se o odkaz José Rizala,“ upozornila Kotyzová.

Filipínci prožívají emotivní příběhy velmi silně. Povědomí o národním hrdinovi je tu u vzdělaných lidí velmi silné. „Pro mě je José Rizal největším hrdinou,“ řekl autorovi textu při jeho první návštěvě Filipín místní průvodce Paolo.

Na Filipínách je nejviditelnějším památníkem Rizalův monument ve stejnojmenném parku v metropoli Manila. Portrét národního hrdiny ale najdeme v každém filipínském městě. Nebo je po něm alespoň pojmenována ulice. Rizalův portrét zdobí filipínské bankovky a mince. Blumentritt Road je zase jednou z největších manilských tříd. Po litoměřickém profesorovi je pojmenována i jedna ze stanic manilské nadzemní dráhy.

Ferdinand Blumentritt (1853–1913):
Narodil se v Praze, kde vystudoval historii a geografii. Od 70. let devatenáctého století působil v Litoměřicích jako středoškolský profesor dějepisu a zeměpisu. Zajímal se o tehdejší španělské kolonie a to ho přivedlo k celoživotnímu tématu o Filipínách.

„Přestože tuto zemi nikdy nenavštívil, napsal o ni mnoho etnografických článků a knih. Naučil se dokonce filipínský jazyk Tagalog,“ vysvětlila Ilona Kotyzová. Blumentritt se dostal i ke knihám José Rizala. Jednu z nich přeložil do němčiny a k druhé napsal předmluvu.

Pozdější ředitel litoměřického gymnázia proslul v mezinárodním měřítku svými studiemi o Filipínách. V době Rakouska-Uherska platil v rámci Evropy za předního filipinologa. Dá se říci, že jeho život a díla byla spíše akademická. Tématem ovšem velmi neobvyklá.

K charakteristice jeho celoživotního přítele z Filipín, musíme kromě akademických přívlastků přidat ještě jeho vlastenectví. To je mix vlastností a zájmů, bez kterých by se ti dva asi nikdy nepotkali.

John Peers se svou helmou, která odkazuje na parašutisty Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše.
Manželé vyrazili z Anglie na motorce, aby uctili hrdinné české parašutisty

José Rizal (1861-1896):
Narodil se nedaleko dnešního hlavního města Manily. V době Rizalových středoškolských studií se na Filipínách začíná formovat střední třída obyvatel s větším sebevědomím. Rodiče později umožnili talentovanému synovi pobyt ve Španělsku, Německu a Francii, kde studuje obory lékařství. V té době se začíná posilovat jeho národní uvědomění a vymezuje se vůči španělskému kolonializmu a vlivu misionářů. Ve své první knize burcuje Rizal k zrovnoprávnění obyvatel Filipín a začíná být trnem v oku koloniální vládě. To mu zatím nevadí, protože studuje oftalmologii v Heidelbergu.

„Někdy v této době se k mladému Rizalovi dostanou Blumentrittovi odborné texty o Filipínách. Je z nich nadšen a vyklíčí v něm nápad navštívit Ferdinanda Blumentrita v Litoměřicích,“ říká Ilona Kotyzová.

Jazyková bariéra nebyla problém. Rizal již ovládal minimálně deset jazyků a němčina je společná oběma mužům. Budoucí filipínský národní hrdina přijel do Litoměřic na pouhé čtyři dny, 13. května 1887 a jeho návštěva se stala velkou společenskou událostí pro Litoměřice a okolí.

Průvodce mu samozřejmě dělal Ferdinand Blumentritt, který ho seznámil s významnými osobnostmi Litoměřicka, i se svojí rodinou, která tehdy žila v Dlouhé ulici v Litoměřicích. Krátké setkání stmelilo přátelství obou na celý život. José Rizalovi bohužel zbývalo jen devět let života.

Účastníci litoměřického Deutschklubu při předávání jednoho z finančních darů
Šprechtí a pomáhají. Litoměřický Deutschklub se schází už šestým rokem

Po návratu na Filipíny začne kvůli vlasteneckým textům na Rizala hon, živený především španělskými koloniálními misionáři. Na čas se proto vrátil do Německa, cestoval po Japonsku, USA a nakonec se usadil v Hong Kongu, kde provozoval oční ordinaci a psal pro reformní filipínské noviny.

Živá korespondence mezi Litoměřicemi a Rizalovými působišti pokračovala. V roce 1892 se vrátil Rizal na Filipíny a založil reformní společnost Liga Filipina. Za to byl vyhoštěn na jižně položený ostrov Mindanao.

V roce 1866 byl zatčen, obviněn z přípravy povstání a odsouzen k smrti. Předtím ještě stihl napsat Blumentrittovi dopis. Rizala zastřelili 29. prosince 1896 v Manile. Do dneška je považován za největšího národního hrdinu novodobých dějin Filipín.

Tomáš Petr