Objekt byl objeven při záchranných archeologických výzkumech v roce 1998 ve zdejší pískovně. Tým archeologů a pedologů se nyní soustředí na její východní konec a pohřební komoru, která byla objevena na sousedním poli pomocí geofyzikální prospekce. "Východní části dlouhých mohyl často sloužily jako svatyně, které byly využívány k rituálním účelům po několik desetiletí, proto se náš výzkum soustředí právě na tento prostor," vysvětlil Jan Turek z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy.

Asi 40 metrů od východního okraje mohyly byl odkryt pohřbený člověk s lukostřeleckou výbavou. Zemřelý byl ve skrčené poloze a čtyři kamenné hroty šípů nalezené u něj podle archeologů naznačují, že měl pravděpodobně společenský status válečníka, lukostřelce. Nyní budou pokračovat analýzy, například chemického složení půdy, zjišťování přítomnosti krve na hrotech, které potrvají týdny až měsíce. V případě DNA trvá analýza i rok, protože se odesílá do zahraničí.

Zbytky třetího nejstaršího mostu v Čechách.
FOTO: Podívejte se na zbytky třetího nejstaršího mostu v Čechách

Archeologové v mohyle objevili i ženu pohřbenou asi 1000 let po vystavění mohyly. Podle keramických nádob v pohřební výbavě byl hrob datován do kultury se šňůrovou keramikou ze závěru doby kamenné. "Tento pohřeb ukazuje, že dlouhé mohyly byly v krajině patrně stovky i tisíce let a byly stále využívány k pohřbívání a uctívání kultu předků," doplnil Turek.

Mohylový násep držely v minulosti zřejmě dřevěné kůly, vědci nevylučují, že součástí mohyly byly i kameny, což by mohla ukázat další zkoumání. Kamenné části mohly být například podle vedoucího výzkumu odstraněny při kultivaci lokality pro zemědělství.

Hojně navštěvovaná je jeskyně víl. Pronikající voda zde v zimě dělá množství rampouchů.
V jeskyních Ústeckého kraje krápníky nenajdete, ale rostou v nich kořeny nahoru

Podobnou mohylu prozkoumali archeologové zhruba před 50 lety v Březně u Loun. Obdobně staré mohyly ale s odlišnou konstrukcí jsou také v nedalekých obcích Dušníky a Vražkov. V tuzemsku je v současné době evidováno kolem 40 mohyl, většina z nich ale na základě letecké archeologie, u některých se tedy může ukázat, že jde o jiné objekty. "Největší koncentrace je na Podřipsku a na dolním toku Ohře," doplnil Krištuf.

Výzkumem v Račiněvsi končí terénní část projektu Eneolitické dlouhé mohyly v Čechách a rekonstrukce rituální krajiny pod Řípem. "Nás nezajímá jenom tato samotná stavba, ale nás zajímá, co tady bylo před ní, v jakém rozsahu se tady pohřbívalo a uctívala se božstva v době, kdy stavba vznikla, ale i co následovalo potom. Celý ten vývoj nám ukazuje, že právě tady v okolí Řípu je několik míst a poloh, kde se téměř nesídlilo, ale naopak se tam především pohřbívalo a chodila se tam uctívat božstva. A to je něco, čemu my říkáme rituální krajina," dodal Turek. Příští rok budou odborníci publikovat další výsledky výzkumu.