A další kousek historie se přitom pod jeho rukama odkryl spolu se svou kolegyní Lucií Kursovou objevili v prostorách úštěckého hradu pozůstatky městského domu, který zde stál ještě před hradem. I keramickou nádobku.

„Objevili jsme zvláštní situaci, o které si myslíme, že se jedná o stavení, které se tu nacházelo ještě před vznikem samotného hradu. Ten tu vyrostl někdy na začátku 15. století, před husitskými válkami. Je to zbytek roubené konstrukce. Vyhořela a zůstalo z ní pouze toto torzo, které zde vidíme," vysvětlil Gabriel a dodal:

„Pokud si představíme, že zde stával dům otevírající se do náměstí ke kostelu, tak ve chvíli, kdy se tu buduje hrad, v místech před ním se vykope příkop a postaví hradba tlustá přibližně dva metry. A roubený domek se musí zbourat, aby ustoupil vyrůstajícímu hradnímu opevnění i hradu."

Proč se však tyto výzkumy provádějí právě teď? „Na jaře příštího roku zde budeme pokládat inženýrské sítě elektriku, vodu, kanalizaci, plyn. To umístíme do výkopů. Od příští sezony totiž plánujeme nádvoří hradu zpřístupnit veřejnosti. Je nutné archeologický průzkum udělat v místech, kudy sítě povedou," vysvětlil starosta Úštěka Pavel Kundrát.

Budoucí sítě jsou však také důvodem, proč se v budoucnu nalezené pozůstatky domu pravděpodobně zničí. „Bohužel je nalezený objekt právě v těch v místech, kudy inženýrské sítě povedou. Je zde ale i jiná varianta. Nález však stejně není schopný prezentace. Všechno bohužel zachránit nedokážeme," informoval Gabriel.

Ještě ale není podle jeho slov jisté, zda nebudou sondáže pod odborným archeologickým vedením pokračovat dál: „Pokud zbudou nějaké peníze, mohli bychom udělat další sondu, která ověří, jak daleko nalezená situace vede."

Městské stavení však není jediným nálezem, který v prostorách hradu archeologové z regionálního muzea v Teplicích objevili.

„Našli jsme také malinkatou nádobku, která sice nemá okraje, ale je velice pěkná. Tato nádobka bude pravděpodobně z počátků hradu, tedy ze začátku 15. století. Je to světlá keramika typická pro severní Čechy někde od Českolipska po Krušné hory, všude v této oblasti se vyráběla zhruba stejná keramika. Nejdůležitější lokalitou pro její výrobu byl pravděpodobně Levín, a to právě v té době, ze které tato nádobka pochází. Nádobka je malovaná štětcem a barvičkou, která se následně vypalovala. Vypadá to, že měla i malé ouško," popsal Gabriel.

Archeologické práce budou v těchto místech pokračovat přibližně tři týdny. Nacházejí se zde ještě složitější situace, které je potřeba nejprve rozkrýt. Po ukončení práce archeologů chce město nálezy zpřístupnit veřejnosti. Poté se s největší pravděpodobností zničí stavebními zásahy a pokládkou inženýrských sítí.

„Výzkumem, který provádíme, vše vlastně likvidujeme. Každý archeologický výzkum je vlastně likvidační, protože objevené nálezy naruší. Je to však lepší, než kdyby se vše rovnou vybagrovalo," shrnul Gabriel. Movité nálezy však zničené nebudou.

„Odvezeme je do muzea, kde se umyjí, zakonzervují a zaevidují do nálezové zprávy. Tento materiál přijde do Litoměřického muzea. Nic se nevyhodí," dodal.