Nepíše se mi to vůbec lehce, protože i já se budu loučit s kamarádem, kterých jak se říká, máme tolik, co prstů na jedné ruce. Toník se odebral do vrtulníkového nebe 30. července ve vzdáleném Irsku, kde učil kolegu pilota létat na jiném typu vrtulníku. Bohužel jim nebylo přáno výcvik dokončit a při posledním nácviku nouzového přistání něco selhalo a oba zahynuli. Po Toníkovi zůstane nejenom prázdné místo v srdcích jeho kolegů a kamarádů, ale především jeho manželka a tři krásné děti.
Toník byl živel. To zdědil po svém otci, který bohužel před dvaceti lety také tragicky zahynul, při potápění, které miloval. Byl to on, který Toníka přivedl k létání. Spoluvlastnil totiž leteckou firmu na Mělníku a sám i s letadlem létal. Po jeho tragické události Tonda firmu LPS v Roudnici nad Labem převzal a společně s kolegy vybudovali prosperující leteckou společnost.
Pro mě Tony, jak jsme mu všichni říkali, patřil ke skutečným profesionálům. Sám po pilotech i lidech, které učil létat, vyžadoval absolutní pozornost a přísnost. Byl to pilot, se kterým jsem nalétal desítky hodin a vždy jsem měl k němu absolutní důvěru. Říkával, že ve vzduchu se sebemenší chyba neodpouští. A vidíte, jak si s námi osud hraje?
Je to moc smutné, že už nikdy neuvidíš stárnout své děti a neuvidíš ani vnoučata. A tvoje žena se už nikdy nedočká tvého pohlazení. Tony, tak tam tedy pozdravuj ty, za kterými jsi odešel, a ať tam najdeš klid. Máme tě rádi. Čest tvojí památce.
