Novoroční dárek prezidenta Václava Klause de facto vytvořil nové bezdomovce bez hmotných i finančních prostředků.
„Přišel propuštěný muž, který byl oblečen jen do kalhot a trička s krátkým rukávem. Tak jsme ho oblékli na zimní podmínky," sdělila Edith Kroupová z litoměřické Diecézní charity.
Ti propuštění vězni, kteří se nemohou spolehnout na rodinu, se stávají novými bezdomovci. Ani azylový dům litoměřické Farní charity není schopen z kapacitních důvodů pomoci všem.
„Včera přišli tři muži, pomoci jsme mohli jen jednomu. Z pěti lůžek jsme měli volné jen jedno," řekla vedoucí azylového domu Pavla Soukupová.
„Pán, který si přišel pro oblečení nám přiznal, že byl z propuštění překvapen. Skoro byl v šoku, nemá totiž kam jít," dodala Kroupová.
close
zoom_in
Propuštění si už došli pro dávky
Amnestovaní vězni mají možnost získat od úřadu práce dávku okamžité mimořádné pomoci. Také se mohou zaregistrovat jako uchazeč o zaměstnání. Někteří tak už učinili.
„Zatím vše proběhlo v klidu, moc lidí si pro podporu nepřišlo," konstatoval Jaroslav Legner z litoměřického úřadu práce. „Vyřídili jsme žádosti u pěti lidí. Jeden amnestovaný se podivoval, že příspěvek je jen do tisíce korun. Ten je ale i nenárokový."
Podle Legnera propuštěný vězeň přijde s dokumenty od kurátorů a vyplní žádost. Pak se posuzuje, zda splňuje podmínky a pokud ano, v jaké výši dávku od úřadu práce dostane.
Amnestovaným pomáhají i města. „Včera jsme měli případ, kdy nám volali z probační a mediační služby, abychom oblékli jednoho muže. Předpokládáme, že šatník Diecézní charity ještě někteří propuštění využijí," uvedla z charity Edith Kroupová.
V rámci amnestie do terénu vyšly i policejní hlídky. „Hlídková činnost je posílena," řekla litoměřická policejní mluvčí Pavla Kofrová. Na pořádek dohlížejí i městští strážníci, kteří většinou „známé firmy" znají a zaměřují se na ně.
Procházel se po městě v šortkách a tričku
Lovosice - Muž středního věku v typicky letním oblečení s báglem na zádech procházel lovosickým parkem a poutal tak pozornost. Že by amnestovaný vězeň?
„Propustili mě v tom oblečení, ve kterém jsem v srpnu do věznice přišel. Nečekal jsem, že mě tak brzy pustí a ještě k tomu v lednu," řekl muž oslovený redaktorem.
O délce trestu a jeho důvodu se bavit nechtěl. „Úplný beránek nejsem," přiznal.
Amnestii vnímá rozporuplně. „Je to nedomyšlené. Ten pocit, že jdete domů, je samozřejmě skvělý a těšíte se. Jenže pak se ocitnete v lednu na ulici a nemáte kam jít, nemáte co jíst," rozpovídal se.
Na nevyřčenou otázku, zda kvůli tomu za rohem v obchodě neukradne něco k jídlu, se jen pousměje. „Vím, na co myslíte. Jak byste se v mé situaci zachoval vy?"
Zajímavá otázka k přemýšlení…
